Už osud na svém brusu ostří si spravedlivý meč pro nové dílo zkázy.
V armádě má každý pěšák ve své tornistře maršálskou hůl.
V bídě se rychleji stárne.
V době nepokojů a rozbrojů jsou nejsilnější ti nejhorší; mír a klid vyžadují dobré způsoby.
V každé věci vězí něco, co ještě nikdo neviděl a nevyjádřil; to je třeba nalézt.
V mládí a kráse je zřídka moudrost.
V nejvyšší bolesti dochází občas k paralýze citovosti. Duše se rozkládá. Odtud ta smrtící ledovost, nevázaná síla myšlení, tříštivý, nezadržitelný vtip tohoto druhu zoufalství.
V nejzkaženějším státě je nejvíce zákonů.
V nic se nemůže doufat, když bohové nechtějí tomu.
V pohromách se většinou z přátel stávají nepřátelé.
V tmavých jeskyních našich myslí sny stavějí svá hnízda z pozůstatků dne.
V životě nedělej nic takového, že bys pak musel mít strach, aby se o tom nedověděli tví bližní.
Váhání před zrozením. Existuje-li stěhování duší, pak nejsem ještě ani na nejnižším stupni. Můj život se váhá narodit.
Válka a erós jsou dva zdroje iluze a lži mezi lidmi (jejich směsice je největší nečistota).
Válka je anachronismus. Vítězství bude jednou dosaženo bez děl a bez bodáků.
Válka je hrozná, nepřípustná, ale ještě hroznější a nepřípustnější je otroctví.
Válka je snaha o vnucení jiného čtení vjemů, je to působení na obraznost druhých.
Války nemohou přestat, dokud národy žijí v tak různorodých životních podmínkách.
Važ si sebe, nedávej rukám volnost, když je mozek líný.
Vážím si tolik života, který je nám dán jen jednou, že ho nehodlám věnovat aktuální mizérií.
