Jen malý vliv má na moudrého člověka náhoda; největší a nejhlavnější věci spravoval a po všechen čas života spravuje a bude spravovat rozum.
Mezi jinými zly chová v sobě nemoudrost také to, že stále ožívá.
Nad každou bolest lze se snadno povznést, neboť ta, která působí kruté utrpení, trvá krátce, kdežto ta, která trvá v těle dlouho, působí jen mírné utrpení.
Není možné, aby člověk žil šťastně, nežije-li rozumně.
Nepomáhá nám tolik pomoc našich přátel jako jistota, že by nám pomohli.
Nic nestačí tomu, komu je málo to, co stačí.
Nikdo si nevolí zlo, jestliže je vidí, nýbrž pokládá-li je za dobro ve srovnání s jiným větším zlem. Dá se jím zlákat a je lapen.
Odmyslíš-li si pohled, tělesné obcování a vzájemný styk, je veta po milostném citu.
Prožij svůj život v skrytu!
Spravedlivý člověk je nejklidnější, nespravedlivý však je pln největšího neklidu.
Štěstí a blaženost nezáleží ani v bohatství, ani ve vynikající činnosti, ani v nějakém úřadě nebo moci, nýbrž v bezbolestném klidu, umírněnosti citů a v takovém stavu duše, v němž se dbá mezí určených přírodou.
Ten, kdo zapomene na minulé dobro, stane se starcem v týž den.
V životě nedělej nic takového, že bys pak musel mít strach, aby se o tom nedověděli tví bližní.
Z toho všeho, čím moudrost hledí zabezpečit blaženost celého života, je daleko nejdůležitější věcí získat přátelství.
Ze žádostí ty, které nepůsobí bolest, nejsou-li ukojeny, nejsou nezbytné, nýbrž jsou spojeny s touhou, jež snadno pomine, jakmile se ukáže, že se týkají věcí těžko dosažitelných nebo že nám mohou přinést škodu.
Žije-li člověk svobodně, nemůže získat velké jmění, poněvadž se to stěží podaří bez otročení davu nebo vladařům, přitom má ovšem všeho hojnost. I kdyby však náhodou nabyl velkého jmění, i to by ochotně rozdal, aby si získal přízeň svého okolí.
