Ach, jak lidský duch je neznalý osudů příštích, neumí zachovat míru, když zpychne záplavou štěstí.
Čest tvoje, jméno i chvála ti po všechny zůstanou časy.
Horší už za sebou máte, i tomu bůh učiní konec.
Jediná spása přemožených - v žádnou nedoufat spásu.
Každého táhne vlastní rozkoš.
Láska vše přemáhá, i my se poddejme lásce.
Nemohu-li pohnout nebešťany, pohnu Acherontem. (Tj. peklem, Acherón je podle řecké mytologie jedna z pěti řek v podzemní říši mrtvých - podsvětí.)
Neštěstí mne naučilo poskytnout pomoc nešťastným.
Pojďme jen, kam nás volá i bůh i tvrdý náš osud.
Rychle uplývá čas a my stárnem, jak tiše jdou roky.
Snadný je sestup do podsvětí.
Šťasten, komu se dostalo poznání příčiny věcí.
Uč se, chlapečku malý, z úsměvu poznávat matku.
V nic se nemůže doufat, když bohové nechtějí tomu.
Vše se mění, nic nezaniká.
Vždy nestálý a měnlivý tvor je žena.
Znal jsem, takže jsem s malým měl ve zvyku srovnávat velké. Zoufalství je poslední zbraň, která někdy vede k vítězství. Zuřivost a hněv vrhá rozum do záhuby.
Zvítězit mohou ti, kdo věří, že mohou.
