...bez lásky nemůže být v žádném smrtelníkovi žádná ctnost či něco dobrého.
Bohatí dobrodinci nevidí, že to, čím konají dobrodiní chudému, vyrvali často z rukou ještě chudších.
Cílem spekulace je pravda, cílem činnosti je dobro.
Činit dobro je výsada, kterou člověk nepostoupí ani svému učiteli.
Člověk není od přirozenosti dobrý, ani špatný, je schopen velkých činů, ohromného sebeobětování, i překvapivé podlosti.
Člověk totiž nemá žádnou radost z toho, má-li něco dobrého sám, bez druha.
Dobrá díla jsou plodem dobrého charakteru a protože je chvályhodnější příčina než následek, chval více dobrý charakter bez vzdělání než vzdělance bez charakteru.
Dobré vychování nespočívá v tom, že nepoléváme ubrusy, ale v tom, že přehlédneme, učiní-li tak druhý.
Dobrota je ze všech ctností a důstojností ducha nejvyšší hodnotou, blízkou božství; bez ní je člověk neklidnou, zlomyslnou a ubohou věcí, o nic lepší než kdejaký hmyz.
Dobrý člověk je inteligentní a špatný člověk je blb. Mravní a rozumové kvality se vyskytují společně.
Dobrý člověk přirozeně touží po vědění.
Dobrý úmysl je ve špatné věci polovičním zlem.
Dvě věci naplňují mou mysl vždy novým rostoucím podivem a úctou - hvězdná obloha nade mnou a mravní zákon ve mně.
Je snadné vládnout dobrým.
K čemu je vám dobré pouštět se do hledání pravdy s někým, kdo není schopen rovného kroku ani náležitého způsobu?
K dobrým budu dobrý, k nedobrým budu také dobrý.
Každé poznání přírodního zákona je mravním činem.
Každý dobrý bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
Kdo louhem slz, sodou pokání či ohněm lásky odstranil skvrny, těm hříchy nejenom v ničem neškodí, ale často se stávají i popudem k většímu dobru.
Láska k dobru a víra v nesmrtelnost jsou nerozlučné.
