...ti, které příroda stvořila tupé, jsou méně ubozí než ti, z nichž se stali následkem jejich zvířecích žádostí tupci.
Celý svět je naší společnou vlastí.
Co jiného je tak pošetilé, jako líbit se sám sobě, sám sobě se podivovat?
Člověk totiž nemá žádnou radost z toho, má-li něco dobrého sám, bez druha.
Člověk trpí vším, co miluje.
Doma jsem tam, kde mám knihovnu.
Dovedně a v pravý čas bláznem se tvářit - toť nejvyšší moudrost.
Kdo louhem slz, sodou pokání či ohněm lásky odstranil skvrny, těm hříchy nejenom v ničem neškodí, ale často se stávají i popudem k většímu dobru.
Kniha je člověku mnohdy oděvu potřebnější.
Na ženách nemálo záleží, jací jsou muži.
Nic neznepokojuje více než špatné svědomí. A jestliže se někdy proviním, nejdu spát, dokud se nesmířím s Bohem.
Nikdo, kdo miluje opravdově, to neví určitě.
Oděv je jaksi tělem těla a lze z něho usuzovat na povahu člověka.
První a nejdůležitější krok k moudrosti je vzájemná láska mezi žákem a učitelem.
Především v manželství je nutno chyby znát, nikoli nenávidět. Sama sebe haníš, když haníš manžela.
Smát se každému slovu nebo činu je vlastností lidí pošetilých, vůbec ničemu se nesmát je znakem lidí hloupých.
Sobě dobře činí, kdo činí dobře svým přátelům.
Velká část sporů mezi lidmi vzniká z toho, že nedovedou držet jazyk na uzdě.
Vše, co se mezi smrtelníky podniká, je plné bláznovství, vždyť to konají blázni zase jen s blázny.
Ženy běhají za blázny a moudrých se štítí jako jedovatých hadů.
