Člověk se nasytí všeho, i lásky.
Člověk se projeví, teprve když změří své síly s nějakou překážkou.
Člověk se vůbec nestane krutý, protože je katem, ale stane se katem, protože je krutý.
Člověk se zrodil pro činnost - jako oheň, aby směřoval nahoru a kámen, aby padal. Být nečinný a neexistovat, to je pro člověka totéž.
Člověk totiž nemá žádnou radost z toho, má-li něco dobrého sám, bez druha.
Člověk trpí vším, co miluje.
Člověk udělá hodně, aby ho milovali, a všechno, aby mu záviděli.
Člověk vycvičený rozumem a uměním, ale bez mravnosti, podobá se zlaté pochvě, v které se drží olověný meč.
Člověk znovu a znovu pociťuje potřebu spojovat se se sobě podobnými, dáti jim poznati svoje myšlenky, dovídat se o myšlenkách bližního. Pro reprodukci je mu nutno, aby žil ve společnosti. Osamění je mu osudné, zbavuje ho základních prostředků existence.
Člověk, který dosáhne cíle, žádá si opět jiný cíl, aniž se zastaví na nějaké hranici a aniž kdy dospěje k nějakému konci.
Člověk, který má nový nápad, je považován za cvoka, dokud jeho nápad neuspěje.
Člověk, který nemá vlastnosti generála ve třiceti letech, nebude je mít nikdy.
Člověk, který přečetl pět šest knížek, a proto trochu liberál.
Člověk, který příliš miluje, se podobá volajícímu na poušti: nikdy se nedočká ozvěny.
Člověka lze zasáhnout různě a pořádnou ránu můžeme zasadit dvojím způsobem: máme přece na to otevřenou zradu anebo úkladné přepadení. Zrady se užívá vůči králi, úkladů vůči sobě rovným.
Čtyři hlavní ctnosti: střídmost, sebevláda, moudrost a spravedlnost.
Ďábel dovede citovat Písmo pro svůj účel.
Darebáci nesmějí vědět, že z nich jde strach.
Definice, že protiklad hříchu není ctnost, nýbrž víra, je pro celé křesťanství ze všech definic nejdůležitější.
Dej člověku než to, čeho mu třeba, a bude živ jak zvěř.
