Ať mlčí ten, kdo dal, a hovoří ten, kdo dostal.
Člověka lze zasáhnout různě a pořádnou ránu můžeme zasadit dvojím způsobem: máme přece na to otevřenou zradu anebo úkladné přepadení. Zrady se užívá vůči králi, úkladů vůči sobě rovným.
Každý je takový, jak ho Pánbůh stvořil, a často ještě horší.
Kdo není schopen obětí, není hoden lásky.
Krása má tu sílu a nadání, že vnáší mír do lidských srdcí.
Láska klade odpor jakémukoli osudu.
Láska se podobá dobré pověsti: byvše jednou ztracena, již se v té podobě nikdy nevrací.
Nechť je požehnán ten, kdo vynalezl spánek - plášť, jenž přikryje myšlenky všech lidí, potrava, jež utiší každý hlad, váha, jež všechno vyrovnává a nedělá rozdílu mezi ovčákem a králem, mezi mudrcem a bláznem.
Není tak těžké za přítele umřít, jako najít takového, aby umírání stálo za to.
Nevím už, který moudrý člověk byl toho mínění, že na světě je pouze jedna dobrá žena. A radil, aby si každý ženatý muž myslel, že je to ta jeho.
Nic nedostáváme tak lacino a nic se necení tak vysoko jako zdvořilost.
S poezií sluší se nakládat jako s velmi vzácným klenotem, jež jeho majetník nenosí den co den, ani jej neukazuje každému a při každičkém kroku.
Skutečnost jsou nepřátelské pravdy.
Správně předvídá, kdo dobře žije.
Stydlivost - toť matka nejkrásnějších z lidských strastí: lásky.
Ten, kdo nerozezná štěstí, když přijde, nesmí si naříkat, když odejde.
Zdraví a veselá mysl jsou zdrojem krásy.
Žárlivost nikdy neponechá rozumu tolik volnosti, aby viděl věci tak, jak skutečně jsou.
