Abraham byl větší než všichni ostatní, veliký v síle, jejíž moc je bezmocnost, veliký moudrostí, jejímž tajemstvím je šílenství, veliký nadějí, jež vyhlíží jako pošetilost, veliký láskou, jež je nenávistí k sobě samému.
Definice, že protiklad hříchu není ctnost, nýbrž víra, je pro celé křesťanství ze všech definic nejdůležitější.
Etika je obecno a jako taková je tedy božská.
Fantazie je prostředníkem k nekonečnosti.
Filosofie jedná nepoctivě, když víru haní a chce ji vyměnit za něco jiného. Filosofie víru nemá a nemůže ji dát, má však sama sobě rozumět a vědět, co nabídnout může.
Jsem přesvědčen, že jen zřídka vynaložil nějaký spisovatel tolik lsti, intrik a šaleb kvůli získání uznání ve světě, jako jsem já vynaložil v opačném smyslu - abych svět zklamal v zájmu pravdy.
Láska k Bohu a láska k bližnímu jsou dvě křídla okna, která nelze otevřít ani zavřít samostatně.
Lidé požadují svobodu slova jako náhradu za svobodu myšlení, kterou zřídka využívají.
Největší nebezpečí - ztráta sama sebe - se může ve světě přejít tiše a jakoby nic. Není ztráty, jež by se oplakávala méně...
Smutek je ve skutečnosti založen na tom, že čestně a bez podvodů odráží čistě lidským způsobem, jaké je být dítětem.
Stav ve hříchu je horší hřích než jednotlivé hříchy, je to hřích sám.
Tyran umírá a jeho vláda končí. Mučedník umírá a jeho vláda začíná.
Ubohý je člověk, který nikdy nezatoužil po tom, aby z lásky obětoval všechno, a který to tedy ani udělat nemohl!
Víra není bezprostřední popud srdce, nýbrž paradox života.
Závist je skrytý obdiv.
Zdá se, že řeč byla dána lidem ne proto, aby zakryli své myšlenky, ale aby zakryli, že žádné nemají.
Zoufalství nad hříchem je pokus o záchovu tím, že klesneme ještě hlouběji.
