Láska jako hřbitovní kvítí, ani na hrobě neuvadá.
Láska je buď zbytek něčeho vymírajícího, co bylo kdysi nesmírné, nebo část toho, co v budoucnu bude nesmírné. V přítomnosti však neuspokojuje a dává mnohem méně, než bychom čekali.
Láska je ideální, manželství je reálné; plést si reálné s ideálním nikdy nezůstává nepotrestáno.
Láska je jako děcko, touží po všem, co má na očích.
Láska je konečný účel světových dějin - unum universa.
Láska je maximální koncentrace ducha na jediný předmět vnímání.
Láska je nejstarší a nejušlechtilejší božstvo, prazdroj ctností.
Láska je pro mysl člověka složitější než matematika - mnohdy s neřešitelnými případy.
Láska je příčinou bezstarostného neklidu.
Láska je sklon k oběti.
Láska je taková, že čím víc člověk miluje, tím víc touží milovat.
Láska je to, co je na světě nejsilnější, přesto si nedokážeme představit nic pokornějšího.
Láska je to, čemu se po svatbě říká omyl.
Láska je velký mistr. Učí nás být tím, čím jsme nikdy nebyli. Zahání překážky naší povahy a její náhlé účinky vypadají jako zázraky. Z lakomce činí rázem rozmařilce, ze zbabělce statečného a drsného činí uhlazeným. Zbystřuje rázem i nejsmutnější duši a dodává i nejprostšímu ducha.
Láska je všemohoucí, neboť každého člověka od základu změní.
Láska k bližnímu, přátelskost, bratrský soucit je trpícímu často potřebnější než všechny léky.
Láska k Bohu a láska k bližnímu jsou dvě křídla okna, která nelze otevřít ani zavřít samostatně.
Láska k dobru a víra v nesmrtelnost jsou nerozlučné.
Láska klade odpor jakémukoli osudu.
Láska nikdy nepotřebuje, nýbrž dává. Vždy strádá, nikdy neprotestuje, nikdy se za sebe nemstí.
