Ať si říká Aristotelés a celá filosofie, co chce, tabáku se nic nevyrovná.
Bez vzdělání je život takřka obrazem smrti.
Brát si jiného za vzor, to ještě neznamená kašlat a plivat jako on.
Člověk je jen třtina, nejslabší v přírodě. Ale třtina, která myslí.
Člověk je zjevně stvořen k tomu, aby myslel. V tom spočívá všechna jeho důstojnost a celá jeho přednost. Veškerou jeho povinností je, aby myslel správně.
Člověk může být počestný, a přesto psát špatné verše.
Dnes už nejsou žádné děti.
Dobří a praví zbožní lidé, jejichž stopy máme následovat, nejsou ti, kteří s tím dělají tolik povyku.
Dva omyly: 1) brát všechno v doslovném smyslu, 2) brát všechno v duchovním smyslu.
Jsou neřesti, které se nás drží jenom jinými neřestmi, a utneme-li kmen, odpadnou jako větvě.
Každý hraje na tomto světě pána, jak jen může.
Kdo nic neví, musí všemu věřit.
Kdyby náš úděl byl opravdu blažený, nemusili bychom zábavou od něho odvracet své myšlenky, abychom se učinili šťastnými.
Když žena odmítne tvou lásku a nabídne ti přátelství, nepokládej to za rozchod. Znamená to, že chce dodržet pořadí.
Klid v lásce je klid nepříjemný.
Láska je velký mistr. Učí nás být tím, čím jsme nikdy nebyli. Zahání překážky naší povahy a její náhlé účinky vypadají jako zázraky. Z lakomce činí rázem rozmařilce, ze zbabělce statečného a drsného činí uhlazeným. Zbystřuje rázem i nejsmutnější duši a dodává i nejprostšímu ducha.
Nejfantastičtější na světě jsou fakta.
Nemocný obvykle nemá tak silnou náturu, aby zdolal jak nemoc, tak léky.
Není horšího neštěstí nad to, kdy se člověk počíná bát pravdy, aby ho nepotrestala.
Není na světě nic hroznějšího než nenáviděný domov. Být nešťasten ve styku s jinými lidmi je přirozené, ale být nešťasten doma přirozené není.
