asi 6. stol. př.n.l.
Staročínský filozof. Legendární zakladatel a uctívaný hrdina čínského taoismu. Údajně autor knihy Tao-te-t'ing (Kniha o Tao a Te nebo O Tao a ctnosti), obsahující cenné rysy dialektického vidění světa. Rozpracovává tři základní koncepce: tao (zákon cesty vzniku, vývoje a zániku), te (trvalá vlastnost, kvalita, atribut věcí – někdy místo překladu "ctnost" chápána jako energie) a u-wej (podřízenost přírodě, harmonie s tao). Podle nových výzkumů pochází tento spis až ze 4. století př.n.l. Lao-c' silně ovlivnil staročínské filozofické školy.
1483 – 1546
Zakladatel německého protestantismu (luteránství). V letech 1501–1506 studoval na univerzitě v Erfurtu, kde roku 1505 vstoupil do augustiniánského kláštera. Od roku 1508 byl profesorem teologie na univerzitě ve Wittembergu. Dne 31.10.1517 přibil na dveře kostela ve Wittembergu 95 tezí, vyzývajících k veřejné disputaci o podstatě odpustků. V době sílícího proticírkevního hnutí mělo Lutherovo vystoupení široký ohlas po celém Německu. Navázal na dřívější kritiku církve, mj. i na Jana Husa a středověkou mystiku (J. Tauler).