Pouze dobro je bez rozporu, ale oslňuje. Duch může spočinout pohledem jen na rozporu osvětleném dobrem.
Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.
Povaha nadutých a špatných lidí je taková, že v dobách dobrých je zpupná, ve zlých pak ponížená a pokorná.
Povstane-li dvojí bolest, avšak ne na témže místě, ta silnější zatemní slabší.
Pozbude-li muž vnitřního smyslu pro tvůrčí činnost, cítí se ztracen, a je skutečně ztracen.
Pozitivní dobro, které mohou vlády vykonat, je omezeno na odstraňování překážek k dobrému životu.
Poznání naší bídy je tím jediným, co není bídné.
Poznat nesmírnou složitost skutečnosti, to je pro mne věc úcty k životu, která se stupňuje v úžas.
Poznává-li člověk Boha, aniž by poznal svou vlastní ubohost, propadá pýše. Poznává-li svou ubohost, aniž by poznal Boha, propadá zoufalství. Poznáním Ježíše Krista se však dostáváme do středu, neboť tam nacházíme Boha, jako vlastní bídu.
Poznávání pravdy je zdraví lidského ducha.
Pozor před dobrotisky! Styk s nimi zeslabuje.
Požehnaným je život, ve kterém není minulosti, budoucnosti, ve kterém vše náleží přítomnosti.
Práce od nás vzdaluje tři velké nepřátele: nudu, neřest a nouzi.
Prací se člověk stává hmotou jako Kristus eucharistií. Práce je jako smrt.
Pravá láska je okouzlení duše něčím nehmotným.
Pravá láska je stav, ve kterém člověk cítí soustavnou potřebu být.
Pravá láska je ta, v níž máme větší radost z druhého než ze sebe.
Pravá únava je únava z nevědomosti.
Pravda dává jistotu, ale již samo její hledání poskytuje klid.
Pravda je mocnější než výmluvnost.
