Doktoři a advokáti, to je jedna banda. Jen s tím rozdílem, že advokát tě jenom odře a doktor tě odře a ještě k tomu zabije.
Doktrináři hovoří k ostatním vždycky jako k žákům a podřízeným. Humánní člověk mluví vždy jako bratr k bratru, jako člověk k člověku.
Dokud dýchám, doufám.
Doma jsem tam, kde mám knihovnu.
Domýšlivost je naší vrozenou a prapůvodní nemocí. Nejbědnějším a nejkřehčím ze všech tvorů je člověk, i když zároveň nejnadutější... Veden marnivostí své představivosti chce se rovnat Bohu, přisuzuje si božské přídomky, drze se vyděluje z davu ostatních tvorů, vyvyšuje se nad zvířata, nad své bratry a přátele, a dle toho, jak se uráčí, uděluje jim určitou dávku schopností a sil.
Dopouštět se velkých chyb beztrestně - to je to, co umožňuje pronikavý intelekt.
Dostojevskij mi dal víc, než kterýkoli myslitel ve vědě, víc než Gauss.
Doufáte-li, že vám peníze dají nezávislost, nikdy jí nedosáhnete. Spoléhejte jen na své znalosti, zkušenosti a schopnosti.
Dovedně a v pravý čas bláznem se tvářit - toť nejvyšší moudrost.
Duchovní svoboda nemůže nikdy cítit uspokojení ve stínu diktatury, diktatura se nikdy nemůže bezstarostně vyžívat, dokud v jejím dosahu zůstává se vzpřímenou hlavou třeba i jen jeden jediný nezávislý člověk.
Důkazy jsou protijedem proti jedu očitých svědectví.
Duše panovníka je kadlubem, který dává tvar všem ostatním.
Duše rozpálená vášní je jako hořící oheň, nezhasne, dokud jím není pohlcena.
Dva milostné dopisy píšeme těžko - první a poslední.
Dva omyly: 1) brát všechno v doslovném smyslu, 2) brát všechno v duchovním smyslu.
Dvě věci naplňují mou mysl vždy novým rostoucím podivem a úctou - hvězdná obloha nade mnou a mravní zákon ve mně.
Dvojí věc chce pravý muž: nebezpečí a hru. Proto chce ženu: nejnebezpečnější hračku.
Egoismus je pramenem a principem všech našich hnutí, rodí se s člověkem a neopouští ho, pokud žije.
Etika je obecno a jako taková je tedy božská.
Evangelium má pronikavé oči a vidí hluboko do srdce.
