Ach, jak lidský duch je neznalý osudů příštích, neumí zachovat míru, když zpychne záplavou štěstí.
Opovrhování lidmi je pro uvážlivého ducha jenom první stupeň k lásce k lidem.
Ženy vzněcují v mužích touhu vytvořit veledíla, a překážejí jim v jejich realizaci.
Život je nemoc.
Poniž se hluboce v duši, protože odplatou svévolníku jsou oheň a slzy.
Lítost nad hanebnými činy je záchranou života.
Stát by na tom byl dokonce někdy lépe, kdyby se nesnažil být bohatý.
Je otázka, co je pro vědce významnější, zda znalost fakt, či fantazie.
Nikdo se nepovažuje za ve všech směrech druhořadějšího, než je člověk, kterého obdivuje.
I ten největší filosof se často neubrání nějaké blbosti.
Mlčení mluví pro toho, kdo má slovo.
Ničeho se nebojím, protože nic nemám.
Povstane-li dvojí bolest, avšak ne na témže místě, ta silnější zatemní slabší.
Nad dobrem se nedá zvítězit, nad zlem ano.
Není to tím, že bych byl tak chytrý; jenom se problémem déle zabývám.
Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat; pod sluncem není nic nového.
Vždyť v pustém domě žena smýšlí jako muž.
Nezáleží jen na rodičích a vychovatelích, ale na celé obci, jak se dítě vyvíjí.
Vidět a cítit znamená existovat, myslet znamená žít.
Jsou matce její děti kotvou v životě.
