Člověk je substance smrtelná, vyjadřující myšlenky řečí.
Vše, co se mezi smrtelníky podniká, je plné bláznovství, vždyť to konají blázni zase jen s blázny.
Nemůže člověk podat odpudivějšího důkazu o své malosti, než je nevíra ve velké lidi.
Pochvala je odporná potrava. Chutná sice dobře, ale člověk se jí rychle přejí.
Čím víc dáváš, tím se stáváš větším. Ale ztrácet neznamená dávat.
Člověk se může člověkem stávati, než se jím stane.
Nevinnost najdete jen v maličkých.
Do každého věkového stupně vstupujeme jako nováčci a chybějí nám k tomu zkušenosti.
Život v nerozumu je životem nejpříjemnějším.
Mohu něco neuznávat, ale nemusím to proto špinit, a nemohu druhým brát právo v to věřit.
Nechci mít nic s člověkem, který umí jedním dechem foukat horce i studeně.
Neštěstí mne naučilo poskytnout pomoc nešťastným.
Hlupák se nemění, neboť čas ho míjí a zkušenost se mu vyhýbá.
Obecně platí, že každá země má jazyk, jaký si zaslouží.
Podřízené duše nikdy nezávislost neunesou a nutně z ní vždy znovu prchají do nového otroctví.
Umění je tak velké, že vyplňuje celého člověka.
Jinoch se stává mužem, když obejde kaluž, místo aby do ní vstoupil.
Rodit se, žít a umírat, to je jen změna formy.
Když vyženou Boha ze země, my jej ubytujeme v podsvětí.
Úcta k člověku, láska k bližnímu má být konstruktivní silou, a nikterak filantropickou slabostí.
