Velmi ubližují nerozumným, kdož je chválí.
Dlouhé utrpení unaví nejen nemocného, ale i soucit druhých.
Ten, kdo dostane dobrého zetě, najde syna, kdo zlého, ztratí dceru.
A lidské věci churavějí od toho, že lidé léčí všechna zla zas novým zlem.
Pravda je to nejcennější, co máme. Šetřeme s ní.
Je vinen dvojnásob, kdo se za své provinění nestydí.
Údery kladiva drtí sklo a zpevňují železo.
Začátek moudrosti je bázeň před Hospodinem a poznat Svatého je rozumnost.
Odmyslíš-li si pohled, tělesné obcování a vzájemný styk, je veta po milostném citu.
Brát si jiného za vzor, to ještě neznamená kašlat a plivat jako on.
Existují city, které nelze vyslovit jinak než mlčením.
Rozum je zdrojem veškeré citlivosti.
Hněv nemá sílu, je to kolos na rozklepaných nohách, který víc zraňuje sebe než jiné.
Člověk má poznávat s vědomím, že je vzdálen skutečnosti.
Jsme tím, čím je naše paměť, přízračnou sbírkou proměnlivých tvarů, hromadou rozbitých zrcadel.
Bůh stvořil člověka k obrazu svému a člověk mu to dokonale oplatil.
Pochvala je odporná potrava. Chutná sice dobře, ale člověk se jí rychle přejí.
I ta nejdelší cesta začíná prvním krokem.
Pojďme jen, kam nás volá i bůh i tvrdý náš osud.
Ani tragickou naříkavost, ani netečnost nevěstky!
