Kde jsou děti, tam je zlatý věk.
Smutek vždy vzniká z plynutí času, který nevytvořil svůj plod.
Zlé je, co má více vad než předností, a dobré je, co má více předností než vad.
Sláva je něco, co se musí vyhrát - čest je něco, co se nesmí ztratit.
Znalost mužovy tváře je milující ženě tím, čím je námořníkovi znalost širého moře.
Z rozumu se rodí nové, ze srdce věčné.
Krása žen se nám líbí právě jen proto, že má své kazy.
Chval přítele veřejně, ale kárej ho mezi čtyřma očima.
Lítost nad hanebnými činy je záchranou života.
Lidská srdce se mění jak dni, které sesílá na ně otec lidí i bohů.
Moci svobodně užívat vlastní rozum, to je opravdové štěstí.
Není krásná ta žena, která je krasavice, ale ta, do které ses zamiloval.
Vědět, kdy být zticha a kdy mluvit, to je velká věc.
Duše rozpálená vášní je jako hořící oheň, nezhasne, dokud jím není pohlcena.
Milující srdce však nasytí lačného ducha.
Je otázka, co je pro vědce významnější, zda znalost fakt, či fantazie.
Člověk jest svět v malém.
Život není dobro, nebo zlo, nýbrž pouze místo pro dobro a zlo, podle toho, čemu dáme přednost.
Jsou matce její děti kotvou v životě.
Nouze lidem vždy čpí po hanbě, nutí je kdeco přestát a překonat.