Čin dobrý, umírá-li nepochválen, jich tisíc ubíjí, jež za ním jdou.
Každého táhne vlastní rozkoš.
Pochvala je odporná potrava. Chutná sice dobře, ale člověk se jí rychle přejí.
Láska zbavená mlčenlivosti by ztratila svoji nesmrtelnou chuť a vůni.
Lidé jsou zrozeni k poctivosti. Kdo je nepoctivý, a přece žije, uniká zkáze jen o vlas.
Nežijeme, abychom jedli, ale jíme, abychom žili.
Dojdou-li někomu síly, znamená to, že se vzdává v půli cesty...
"Všechny čeká stejná noc stezkou smrti jednou půjdeme."
Není méně hodno vojevůdce vítězit rozvahou než mečem.
Nač žijeme, když vítr zavane stopu hned za naším střevícem.
Stát by na tom byl dokonce někdy lépe, kdyby se nesnažil být bohatý.
Člověk může srdcem milovat, ale jen rozumem být šťasten.
Vzdělanost je šťastným lidem ozdobou a nešťastným útočištěm.
Je lepší dělat tu nejmenší věc na světě, než se půl hodiny zbůhdarma potloukat.
Stáří je celkové ochromení: všechno má a ve všem mu něco chybí.
Kdo je přísný k sobě a shovívavý k druhým, neživí v sobě hněv.
Svini vleze štěstí samo do rypáku.
Vždyť bohové i smrtelníci mají strach před hněvem prosebníka, jehož zradili.
Každý je takový, jak ho Pánbůh stvořil, a často ještě horší.
Ničeho se nebojím, protože nic nemám.
