Nikdo, kdo miluje opravdově, to neví určitě.
Síla lásky spočívá v tom, že je člověk šťasten se ženou, síla sebelásky, že je šťasten bez ní.
Člověk je zvláště sváděn věcmi, které připomínají jiné, představují je nebo napodobují.
Veliký, gigantický je osud, jenž člověka povznáší, když člověka drtí.
Trpělivost činí snesitelnějším to, co nelze napravit.
Válka a erós jsou dva zdroje iluze a lži mezi lidmi (jejich směsice je největší nečistota).
Odpustit a zapomenout znamená drahocenné nabyté zkušenosti vyhazovat okny.
Z poraněného oka vytrysknou slzy, ze zraněného srdce vzejde zkušenost.
Než ženu požádáte o ruku, předem uvažte, zda byste ji - kdyby byla mužem - požádali o přátelství.
Individuum je pouze zajímavé: proto je vše klasické neindividuální.
Jsme tím, čím je naše paměť, přízračnou sbírkou proměnlivých tvarů, hromadou rozbitých zrcadel.
Nejednou se stává, že s rozkoší ubližujeme právě těm, které milujeme.
Dopouštět se velkých chyb beztrestně - to je to, co umožňuje pronikavý intelekt.
Žít prostěji, aby jiní mohli prostě žít.
Není lepšího daru, než žije-li muž a žena jak jedno tělo a duše v rodinném kruhu.
Nemůže člověk podat odpudivějšího důkazu o své malosti, než je nevíra ve velké lidi.
Chyby každého člověka ukazují, kam patří. Podle jeho vad můžeme zjistit, je-li ctnostný.
Když máme lepší, dobrý důvod padá.
Přirozeností člověka je milovat i ty, kdož ho urážejí.
Bez vzdělání je život takřka obrazem smrti.
