Láska je jako děcko, touží po všem, co má na očích.
Lidé požadují svobodu slova jako náhradu za svobodu myšlení, kterou zřídka využívají.
Smutná epocha: je snadnější rozbít atom, než rozbít předsudky.
Je tam jen jeden upřímný člověk, ale i ten je - mám-li být upřímný - svině.
Lékař musí být odpovědný i za to, co mu pacient neřekne.
Dobrý člověk přirozeně touží po vědění.
Nic nepůsobí ve státě více škody, než když chytráci jsou považováni za muže moudré.
Starý člověk ztrácí jedno z největších lidských práv: není už posuzován svými, svou generací.
Láska se podobá dobré pověsti: byvše jednou ztracena, již se v té podobě nikdy nevrací.
Nepravda je jako sněhová koule: čím déle ji válí, tím je větší.
A lidské věci churavějí od toho, že lidé léčí všechna zla zas novým zlem.
Vychovávání je největší a nejtěžší problém, který člověku je možno uložit.
Láska žije pouze z důvěry.
Zoufalství nad hříchem je pokus o záchovu tím, že klesneme ještě hlouběji.
Než ženu požádáte o ruku, předem uvažte, zda byste ji - kdyby byla mužem - požádali o přátelství.
Žádná moc se nesmí stavět nad zákony.
Vzdělání umožňuje člověku zlobit se nad věcmi ve všech koutech světa.
Talent je, když si něco znesnadníme - a zase dovedeme rozeznat, jak si to usnadnit.
Kdokoliv touží po životě v špatnostech, je buďto zbabělec, či zcela bez citu.
Člověk musí umět obdivovat i to, co nemá rád.