Kdo by ctil, co se bohům protiví?
Láska je ideální, manželství je reálné; plést si reálné s ideálním nikdy nezůstává nepotrestáno.
Je vinen dvojnásob, kdo se za své provinění nestydí.
Proti gustu žádný dišputát.
Rozum nikdy nepřekoná obrazotvornost, kdežto opak je běžný.
Před svým přítelem se nemusím omlouvat, nemusím se bránit, nemusím nic - u něho nacházím pokoj.
Člověk ani nemusí zestárnout, stačí mnohem méně, aby ztratil vědomí o sobě.
Kdyby každý dostal, co mu patří, kdo by pak byl bezpečen před výpraskem?
Nikde nenajdete poezii, jestliže ji nenosíte v sobě.
Láska žije pouze z důvěry.
Brát si jiného za vzor, to ještě neznamená kašlat a plivat jako on.
Čím je kdo chladnější, vypočítavější a opatrnější, tím méně se vystavuje posměchu.
Války nemohou přestat, dokud národy žijí v tak různorodých životních podmínkách.
Aby měl národ dobré vojáky, musí být stále ve válce.
Člověk se může stát člověkem jen pomocí výchovy. Není ničím, jen tím, čím ho výchova učiní.
Své chudé hroudy do smrti se nezřeknu; tam ječmen sice chroupám, ale bez bázně.
Kdo však změří pýchu mužů, která nezná míru? Všeho schopnou vášeň ženy, věrnou družku zkázy?
Rodit se, žít a umírat, to je jen změna formy.
Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje a neví, kdo to pobéře.
Láska je nejstarší a nejušlechtilejší božstvo, prazdroj ctností.
