Zanechte naděje, kdo vstupujete. (Závěr nápisu nad branou pekla.)
Co je potlačováno, šíří se. Co je oslabováno, sílí. Co je ničeno, rozkvétá.
Jakmile je lidská mysl otřesena, má sklon věřit pověrám.
Rodit se, žít a umírat, to je jen změna formy.
Tak chtějí tam, kde mohou to, co chtějí. (Peklo III)
Sebe ořeš, sebe branami vláčíš, sebe seješ, sebe též žneš.
Láska pouze platonická je pro zralou ženu pouhá nicka.
Tím, čím jsi, nejsi pro to, co píšeš, ale pro to, co jsi přečetl.
Ten, kdo hledá pravdu, musí, pokud to jen možno, pochybovat o všem.
Malá chyba na začátku se stane velkou na konci.
Člověk může být v lásce šťasten, jen když přestal milovat sebe sama.
Absolutní dokonalost se zdá být rušivá.
Neběduj: ach! - Neříkám, že se nesmí vzlykat; vzlykej si, ale jen uvnitř.
Lidské srdce - toť chaos vesmíru.
Mnoho je na světě mocného, nic však mocnějšího člověka.
Poezie je část filosofické techniky.
Kde jsou přátelé, tam je i hojnost.
Je třeba vítězit! Prožít život v nečinnosti znamená, pomalu každý den umírat.
Jest však třeba dáti přednost věcem nemožným, ale pravděpodobným, před možnými, ale neuvěřitelnými.
Zoufalství nad hříchem je pokus o záchovu tím, že klesneme ještě hlouběji.
