Autor má být ve svém díle obsažen jako Bůh ve vesmíru: všudypřítomný a neviditelný.
Neběduj: ach! - Neříkám, že se nesmí vzlykat; vzlykej si, ale jen uvnitř.
Lidské poznání má přece jen své hranice, a bude je mít vždy.
Buďme krajně podezíraví vůči takovým výrokům našich přátel, které nám jsou po chuti.
Láska se podobá dobré pověsti: byvše jednou ztracena, již se v té podobě nikdy nevrací.
Svoboda se nikdy nemůže znovu nabýt.
Poznání naší bídy je tím jediným, co není bídné.
Vlastností lidské povahy je nenávidět toho, komu jsi ublížil.
To podstatné, z čeho je člověk živ, nepramení z věcí, nýbrž z uzlu, který věci svazuje.
Rozkoš je prémie přírody za námahu plození a rození.
Velké bolesti jsou němé.
Člověk je zvláště sváděn věcmi, které připomínají jiné, představují je nebo napodobují.
Kdo miluje nebezpečí, zahyne v něm.
Nepoddávej se ženě celou svou duší, aby ona nakonec neovládla tebe.
Povstane-li dvojí bolest, avšak ne na témže místě, ta silnější zatemní slabší.
Rozum je zdrojem veškeré citlivosti.
Láska je ideální, manželství je reálné; plést si reálné s ideálním nikdy nezůstává nepotrestáno.
Jsme tím, čím je naše paměť, přízračnou sbírkou proměnlivých tvarů, hromadou rozbitých zrcadel.
Člověk, který má nový nápad, je považován za cvoka, dokud jeho nápad neuspěje.
Nenávist mezi blízkými příbuznými bývá obvykle nejprudší.
