Hlas svědomí a cti je velmi slabý, když kručí v břiše.
Neváží si života - nezasluhuje ho.
Mohu něco neuznávat, ale nemusím to proto špinit, a nemohu druhým brát právo v to věřit.
Zlo není opakem dobra, je jen nedokonalostí, překážkou.
Nakonec si budeme pamatovat nikoli slova našich nepřátel, ale mlčení našich přátel.
Člověk je ztělesněná nejistota a každý konečný úsudek o něm je falešný.
...bez lásky nemůže být v žádném smrtelníkovi žádná ctnost či něco dobrého.
Velké bolesti jsou němé.
Ptáme-li se, jaký je smysl a hodnota života, jsme nemocní.
Kdo nic neví, musí všemu věřit.
Výchova dětí je činnost, při níž musíme obětovat čas, abychom ho získali.
Znalost mužovy tváře je milující ženě tím, čím je námořníkovi znalost širého moře.
Nezoufej nad vlastní silou! Tvé srdce je dosti bohato, aby se samo oživilo. (Valdštejn)
Absolutní dokonalost se zdá být rušivá.
Nežijeme z věcí, ale z jejich smyslu.
Člověk je tvor nesmyslný. Nedokázal by vytvořit ani roztoče, ale bohy vyrábí po tuctech.
Z řemesla se lze pozvednout k umění. Z fušování nikdy.
Úcta k člověku, láska k bližnímu má být konstruktivní silou, a nikterak filantropickou slabostí.
Je jedno, jsme-li svědky tohoto divadla sto nebo tři léta.
Nic není tak typické pro přízemního a omezeného ducha jako láska k majetku.
