Proč by se můj rozum skláněl a poklekal - k tomu stačí kolena.
Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat; pod sluncem není nic nového.
Srdce, které dovede čelit všemu, v dobách těžkých doufá a v dobách šťastných osudu se bojí.
Revoluce se mohou prosadit násilím, ale udržet se mohou jedině dialogem.
Poznání naší bídy je tím jediným, co není bídné.
Činit dobro je výsada, kterou člověk nepostoupí ani svému učiteli.
Nic nestačí tomu, komu je málo to, co stačí.
Války nemohou přestat, dokud národy žijí v tak různorodých životních podmínkách.
Podřízené duše nikdy nezávislost neunesou a nutně z ní vždy znovu prchají do nového otroctví.
Z řemesla se lze pozvednout k umění. Z fušování nikdy.
Moci svobodně užívat vlastní rozum, to je opravdové štěstí.
Koho bozi milují, ten umírá mlád.
Milovat své dokáže každý živočich, ale jen lidskost se dovede nadchnout pro lásku ke společnému.
Málo znamená člověk, který je lenivý.
Tvrdím, že mrtev je ten, komu odumřel stud.
Sebe ořeš, sebe branami vláčíš, sebe seješ, sebe též žneš.
Žít znamená snít; být moudrý znamená snít příjemně.
Je třeba chtít žít a umět zemřít.
Lidé, kteří příliš „žijí“, netvoří.
Aby měl národ dobré vojáky, musí být stále ve válce.
