Přirozeností člověka je milovat i ty, kdož ho urážejí.
V pohromách se většinou z přátel stávají nepřátelé.
Člověk udělá hodně, aby ho milovali, a všechno, aby mu záviděli.
Starajíce se o štěstí jiných, nacházíme své vlastní.
Vzdělání umožňuje člověku zlobit se nad věcmi ve všech koutech světa.
Bohatý cit je chudý na slova, nemá se krášlit, sám je krásný dost.
Láska jako hřbitovní kvítí, ani na hrobě neuvadá.
Své chudé hroudy do smrti se nezřeknu; tam ječmen sice chroupám, ale bez bázně.
Z řemesla se lze pozvednout k umění. Z fušování nikdy.
Mnohý člověk má čisté svědomí jen proto, že má slabou paměť.
Války nemohou přestat, dokud národy žijí v tak různorodých životních podmínkách.
Ne přírodě poroučet, přírodu poslouchat!
Jest nevědomost slabým lékem v útrapách.
Raději budu bydlet se lvem a drakem, než bydlet se zlou ženou.
Kde jsou děti, tam je zlatý věk.
Nic není tak typické pro přízemního a omezeného ducha jako láska k majetku.
Mé vlastní dílo ve mně vzbuzovalo hnus, zdálo se mi nesmyslným a jako by ani nebylo ode mne.
Hněv nemá sílu, je to kolos na rozklepaných nohách, který víc zraňuje sebe než jiné.
To právě jest kletba zlého činu, že dále plodě, zlé musí rodit.
Vesmír jest souhrn všech jednoduchých fyzických těles.