Učím říkat „ne“ všemu, co oslabuje. Učím říkat „ano“ všemu, co posiluje.
Nic není tak typické pro přízemního a omezeného ducha jako láska k majetku.
Smrt je lékem, který najdeme, kdy chceme, ale máme ho užívat co nejpozději.
Válka a erós jsou dva zdroje iluze a lži mezi lidmi (jejich směsice je největší nečistota).
Spravedlnost je konati, co je třeba, nespravedlnost je nekonati, co je třeba, a odkládati to.
Budoucí osud dítěte je vždy dílem matky.
Kdo zlo netrestá, káže ho činit.
Pochybnost je jedním ze jmen pro inteligenci.
Jako všechny zákony světa, i pravda je stálá a neměnná.
Brát si jiného za vzor, to ještě neznamená kašlat a plivat jako on.
Oráčem chtěl bych raději být a jako nádeník dřít se pro nebohatého, než kralovat mrtvým!
Z rozumu se rodí nové, ze srdce věčné.
Ach, jak lidský duch je neznalý osudů příštích, neumí zachovat míru, když zpychne záplavou štěstí.
Bezpráví se často dopouští také ten, kdo něco nedělá, nikoli jen ten, kdo něco dělá.
Nejednou se stává, že s rozkoší ubližujeme právě těm, které milujeme.
Autor má být ve svém díle obsažen jako Bůh ve vesmíru: všudypřítomný a neviditelný.
Jestliže nemůžeme s potěšením číst knihu zas a znovu, není třeba ji číst vůbec.
V bídě se rychleji stárne.
Kdo chce za den zbohatnout, ten chce za rok viset.
Zlé oko závidí i chléb a vidí nouzi na svém stole.
