Člověk může srdcem milovat, ale jen rozumem být šťasten.
Učení bez myšlení je prázdné, myšlení bez učení je nebezpečné.
Individuum je pouze zajímavé: proto je vše klasické neindividuální.
Trpělivost činí snesitelnějším to, co nelze napravit.
Pojď, lásko, pojď, co mám, jen z tebe mám, všechnu svou naději i všechnu radost mládí.
Kráva pije taky jenom vodu a bučí jako vůl. (Švejk)
Stálý styk se špatnými rozmnožuje sklon ke špatnosti.
Svět je text s mnoha významy a od jednoho významu k druhému přecházíme s vynaložením nějaké práce.
Bůh stvořil člověka k obrazu svému a člověk mu to dokonale oplatil.
Co je jako klenot nesmrtelné, nepyšní se věkem, ale jiskřícím se okamžikem.
Jednou rukou pacient už lékaři nezatleská.
Malá chyba na začátku se stane velkou na konci.
Láska jako hřbitovní kvítí, ani na hrobě neuvadá.
Mnozí umírají příliš pozdě a někteří umírají příliš záhy. Ještě zní cize nauka: Umři v pravý čas!
Závistník působí sobě žal a je pak sám sobě nepřítelem.
Skoro všichni lidé umřou na léky, nikoliv na nemoce.
I ta nejdelší cesta začíná prvním krokem.
Dovedně a v pravý čas bláznem se tvářit - toť nejvyšší moudrost.
Myšlenky nemohou přežít, jestliže člověk za ně nemůže bojovat.
Dostojevskij mi dal víc, než kterýkoli myslitel ve vědě, víc než Gauss.
