Člověk je vážen nebo nevážen nejen podle toho, co dělá, nýbrž i podle toho, co chce.
Člověk jest svět v malém.
Člověk má poznávat s vědomím, že je vzdálen skutečnosti.
Je rozumný, kdo se nermoutí pro to, co nemá, nýbrž se raduje z toho co má.
Jedinec pro mne znamená tolik jako množství a množství tolik, co jedinec.
Kdo nemá jediného přítele, toho život nestojí za to, aby byl žit.
Lidé si vytvořili obraz osudu na zakrytí vlastní nerozvážnosti, neboť osud jen málokdy bojuje s rozumností.
Lítost nad hanebnými činy je záchranou života.
Moudrý člověk může jiti do každé země, neboť vlastí dobré duše je celý svět.
Není statečný jen ten, kdo přemáhá nepřátele, ale i ten, kdo přemáhá rozkoše. Někteří lidé vládnou státům a otročí ženám.
Otcovo sebeovládání je pro děti nejlepším poučením.
Podvodníci a pokrytci jsou ti, kdo dělají vše slovem a nic činem.
Pokoušet se učit toho, kdo má o svém rozumu vysoké mínění, je pouze ztráta času.
Spravedlnost je konati, co je třeba, nespravedlnost je nekonati, co je třeba, a odkládati to.
Stálý styk se špatnými rozmnožuje sklon ke špatnosti.
Stáří je celkové ochromení: všechno má a ve všem mu něco chybí.
Stud se rodí z činu a otupuje se nečinností.
Ten, kdo dostane dobrého zetě, najde syna, kdo zlého, ztratí dceru.
Velmi ubližují nerozumným, kdož je chválí.
Vzdělanost je šťastným lidem ozdobou a nešťastným útočištěm.
