Jsme prach a stín.
Jsme rozenými policisty. Co jiného je pomluva než zábava policistů bez výkonné moci.
Jsme tak zvyklí přetvařovat se před druhými, že nakonec se přetvařujeme sami před sebou.
Jsme tím, čím je naše paměť, přízračnou sbírkou proměnlivých tvarů, hromadou rozbitých zrcadel.
Jsou city, které se nedají vyslovit jinak, než mlčením.
Jsou matce její děti kotvou v životě.
Jsou neřesti, které se nás drží jenom jinými neřestmi, a utneme-li kmen, odpadnou jako větvě.
Jsou pomluvy, před kterými i nevinní ztratí odvahu.
Jsou tři druhy bolesti. Bolest neužitečná (ponižující). Bolest odčiňující vinu. Bolest vykupující (tato je výsadou nevinných).
Jsou tři druhy nevědomosti: když se neví nic; když se ví něco jiného, než se má vědět; a když se neví dobře, co se ví.
Jsou vítězství, která jsou hanbou.
K čemu je vám dobré pouštět se do hledání pravdy s někým, kdo není schopen rovného kroku ani náležitého způsobu?
K dobrým budu dobrý, k nedobrým budu také dobrý.
K malým chybám se přiznáváme, abychom ostatní přesvědčili, že velké nemáme.
K řízení státu jsou způsobilí právě ti, kteří jsou k tomu povoláváni proti své vůli.
K tomu, co mají žáci znát, třeba připojit to, co mají konat, a v tom nechť jsou naši žáci cvičeni - to je: ke znalosti věci budiž přidána práce. Naše práce tvoří nás.
K velikosti náleží hrůznost; nedejme si nic předstírat.
K zemi přitisknut bude ten, kdo poslouchá své srdce příčící se řádu.
Kam jdeš, Ivane? Jdu do Minsku. Lžeš, Ivane! Říkáš, že jdeš do Minsku, abych si myslel, že jdeš do Moskvy, ale ty jdeš opravdu do Minsku. Ivane, ty mi lžeš!
Kání a modlitby nebojují se zákonem osudu, jsou v samém zákoně. Některé věci byly bohy ponechány jakoby nerozhodnuty, aby se zlepšily, budeme-li se modlit. Tato alternativa je také jedním ze zákonů osudu.
