Jazyk je obrovskou ustavičnou výzvou k vyššímu vývoji.
Je-li individuum, jak říká Hebbel, koneckonců komické - a ono je komické - pak je tragédie nejvyšší formou komedie.
Jen ten, kdo se sám upálí, bude pro lidi věčně šlehajícím plamenem.
Jsme rozenými policisty. Co jiného je pomluva než zábava policistů bez výkonné moci.
Kdo by si od dětství nezvykl na svět, musel by z něho ztratit rozum. Stačil by jej zničit zázrak jednoho jediného stromu.
Kdo se velice provinil, má v sobě také velké zdroje očisty.
Kdyby musel moderní vzdělanec sám zabíjet zvířata sloužící mu za potravu, stoupl by nesmírně počet vegetariánů.
Když ti někdo dokonale rozumí, buď si jist, že ti nikdo dokonaleji nerozumí.
Kritika bez lásky je meč, který jen zdánlivě mrzačí druhé, ve skutečnosti však mrzačí vlastní srdce.
Moje nejhorší zkušenost: Bolest nedělá většinu lidí velkými, ale malými.
Nejlepší výchovná metoda pro dítě: obstarat mu dobrou matku.
Opatrnost a nedůvěra jsou dobré věci, jen je i vůči nim nutná opatrnost a nedůvěra.
Opovrhování lidmi je pro uvážlivého ducha jenom první stupeň k lásce k lidem.
Podivné je vždy krásné, dokonce jen podivné je krásné.
S krajinami je to jako s lidmi, nikdy je úplně nepoznáme. Každý člověk a každá krajina mohou za určitých okolností projít všemi fázemi od té nejubožejší ošklivosti až po tu nejživotnější krásu.
Se vším velkým je to jako s bouří. Slaboch ji proklíná s každým nadechnutím, silný se staví s rozkoší tam, kde to nejprudčeji vane.
Teprve slovo otvírá propasti, které ve skutečnosti nejsou. Řeč je skutečnost rozervaná v našich termínech na propasti.