Zklamání je jako zmrzlá ruka, může se vyléčit, ale pořád bolí.
Opatrnost a nedůvěra jsou dobré věci, jen je i vůči nim nutná opatrnost a nedůvěra.
Člověk se projeví, teprve když změří své síly s nějakou překážkou.
Zkušenost, na rozdíl od vědění, ví, ale neví proč.
Čas všechno zamlží a k světlu přivádí.
Vírou se žije, skepsí účtuje.
Vidět a cítit znamená existovat, myslet znamená žít.
Nikde nenajdete poezii, jestliže ji nenosíte v sobě.
S poctivostí nejdál dojdeš.
V každé věci vězí něco, co ještě nikdo neviděl a nevyjádřil; to je třeba nalézt.
Kdo ví, jakou cenu má láska? Jenom ten, kdo miluje, a ten, koho nikdo nemiluje.
Dej člověku než to, čeho mu třeba, a bude živ jak zvěř.
Ne dokonalost, nýbrž nedokonalost charakterizuje vesmír.
Ptáme-li se, jaký je smysl a hodnota života, jsme nemocní.
Chci uchopit krásu; uniká mi, zanechávajíc jen tělo v rukou mých...
Ať nechodí ke džbánu, kdo může jít k prameni.
Poslouží-li staré slovo novému účelu, dobře tak.
Smrt má očistnou sílu.
Všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme, a cokoliv se tu koná, všech se týče.
Je tam jen jeden upřímný člověk, ale i ten je - mám-li být upřímný - svině.