Jako všechny zákony světa, i pravda je stálá a neměnná.
Kdo je naplněn žádostmi, postihuje jen vnější tvářnost věcí.
Láska se podobá dobré pověsti: byvše jednou ztracena, již se v té podobě nikdy nevrací.
Zemřít je právě tak přirozené jako narodit se, snad je to dokonce i stejně bolestné.
Každého táhne vlastní rozkoš.
Dobrá pověst je nicotná a velmi nesprávná představa, často se získá bez zásluhy a ztratí bez viny.
Ideály jsou jen k tomu, aby se na nich vydělávalo.
Jakmile je lidská mysl otřesena, má sklon věřit pověrám.
Zbytečná skromnost chudému škodí.
Tajemství našeho konání spočívá ve vyléčení láskou.
Dlouhé utrpení unaví nejen nemocného, ale i soucit druhých.
Činit dobro je výsada, kterou člověk nepostoupí ani svému učiteli.
Lež nikdy nežije tak dlouho, aby byla stará.
Ach, jak lidský duch je neznalý osudů příštích, neumí zachovat míru, když zpychne záplavou štěstí.
Nic neničí lidské tělo jako trvalá nečinnost.
Vzácná je ta šťastná doba, kdy je dovoleno myslet si, co chceš, a říkat, co si myslíš.
Není možné, aby člověk žil šťastně, nežije-li rozumně.
Největší chyba je, když si nejsme vědomi žádné chyby.
Tajemství nemá času, ale co nemá času, jest nyní a jest na tomto místě.
Pocit uzdravení je z nejpříjemnějších.