Koho neuzdraví léky, toho uzdraví příroda.
Nač žijeme, když vítr zavane stopu hned za naším střevícem.
Neběduj: ach! - Neříkám, že se nesmí vzlykat; vzlykej si, ale jen uvnitř.
Ten, kdo nerozezná štěstí, když přijde, nesmí si naříkat, když odejde.
Každý člověk více nebo méně pociťuje potřebu stát se jiným člověkem.
Kéž bych mohl tak snadno najít pravdu, jako usvědčit lež.
Máš-li knihovnu s výhledem na zahradu, co ti ještě schází?
Malíři a básníci měli vždy stejné právo odvážit se čehokoliv.
Knihy jsou nesmrtelnými potomky otců, jimiž pohrdají.
Ten, kdo nemá upřímných přátel, je vlastně sirotkem.
Nesouhlasím s tím, co říkáš, ale do poslední kapky krve budu bránit tvé právo to říci.
Kdo z hrdosti nepřizná vlastní chyby, nemá hrdost.
Reputace se nedá budovat na tom, co chcete udělat v budoucnu.
Stará bába jako žába ve dne v noci studená, mladá dívka jako peřina ve dne v noci zahřívá.
Kdo pro ctnost na smrt vydán je, ten nezemře.
Řeč člověka je jako jeho život.
Podřízené duše nikdy nezávislost neunesou a nutně z ní vždy znovu prchají do nového otroctví.
Mnoho žen má dost rozumu mluvit v pravý čas, málokteré však dokážou v pravý čas mlčet.
Lhostejnost je ochromení duše, předčasná smrt.
Lidská svoboda spočívá v tom, že jsme si vědomi svého chtění a nikoli příčin, kterými je podmíněno.
