K dobrým budu dobrý, k nedobrým budu také dobrý.
Neodvažujeme se ne proto, že by věci byly obtížné. Jsou obtížné, protože tu odvahu nemáme.
Pozitivní dobro, které mohou vlády vykonat, je omezeno na odstraňování překážek k dobrému životu.
Člověk opravdu veliký se dokáže vždycky povznést nad události, které způsobil.
Co je potlačováno, šíří se. Co je oslabováno, sílí. Co je ničeno, rozkvétá.
Kdo chodívá s moudrými, stane se moudrým, kdežto tomu, kdo se přátelí s hlupáky, se povede zle.
Hádají-li se lidé dlouho, dokazuje to, že není jim samým jasno, oč se hádají.
Co chceme, tomu také ochotně věříme, a doufáme, že si i ostatní myslí, co si myslíme sami.
Lež nikdy nežije tak dlouho, aby byla stará.
Člověk, který příliš miluje, se podobá volajícímu na poušti: nikdy se nedočká ozvěny.
Sláva je zřejmá záplata na hadrech.
Nezoufej nad vlastní silou! Tvé srdce je dosti bohato, aby se samo oživilo. (Valdštejn)
Vírou se žije, skepsí účtuje.
Vše krásné umírá s člověkem, ne však umění.
Život lidský je tak složitý, že život člověka je proti tomu úplný hadr. (Švejk)
Svini vleze štěstí samo do rypáku.
Zkušenost si dává platit neobyčejně vysoké školné, ale naučí tolik, jako nikdo jiný.
Stydlivost - toť matka nejkrásnějších z lidských strastí: lásky.
Kdo by ctil, co se bohům protiví?
Opovrhování lidmi je pro uvážlivého ducha jenom první stupeň k lásce k lidem.
