Jestliže úsudek je potvrzen skutečností a jestliže jej potvrzuje pokus, naše přesvědčení se upevní.
Všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme, a cokoliv se tu koná, všech se týče.
Láska k dobru a víra v nesmrtelnost jsou nerozlučné.
Nedospělost je neschopnost užívat svého rozumu bez cizího vedení.
Žena, pokoušejíce se podobat muži, je stejně znetvořena jako zženštilý muž.
Nejednou se stává, že s rozkoší ubližujeme právě těm, které milujeme.
Ženy vzněcují v mužích touhu vytvořit veledíla, a překážejí jim v jejich realizaci.
Lidská mysl je tak neskonale obsáhlá, že je v poznávání skoro bezednou hlubinou.
Klid v lásce je klid nepříjemný.
Stav ve hříchu je horší hřích než jednotlivé hříchy, je to hřích sám.
Často odpouštíme těm, kteří nás nudí, nikdy však těm, které nudíme my.
Autor má být ve svém díle obsažen jako Bůh ve vesmíru: všudypřítomný a neviditelný.
Kdo není schopen obětí, není hoden lásky.
Ctižádost panovníka není nikdy tak nebezpečná jako duševní nízkost jeho rádců.
Lhostejnost je ochromení duše, předčasná smrt.
Láska klade odpor jakémukoli osudu.
Nesmí se při každé věci hledat jistota stejně, nýbrž podle toho, co připouští povaha oné věci.
Hloupost je cosi neochvějného: všechno, co na ni zaútočí, také na ní ztroskotá.
Veliký, gigantický je osud, jenž člověka povznáší, když člověka drtí.
To, co nás udržuje při životě, to v nás může vyvolat i chorobu.
