Autor má být ve svém díle obsažen jako Bůh ve vesmíru: všudypřítomný a neviditelný.
Veliký, gigantický je osud, jenž člověka povznáší, když člověka drtí.
Podřízené duše nikdy nezávislost neunesou a nutně z ní vždy znovu prchají do nového otroctví.
Zdání vládne světem a spravedlnost jest jen na jevišti.
Čím těžší je práce, které ve jménu lásky věnuješ své síly, tím větší je tvé nadšení.
Docela poctivě to každý myslí nakonec jen sám se sebou a nanejvýš ještě se svými dětmi.
Ve vesmíru se nejměkčí může postavit tomu, co je nejtvrdší.
Láska jako hřbitovní kvítí, ani na hrobě neuvadá.
Medicína dělá lidi nemocnými, matematika smutnými a teologie hříšnými.
Lidé mají dvojí tvář: nemohou milovat bez toho, aby přitom nemilovali sami sebe.
Dobře vám radím, nikdy nechraňte, neuctívejte bezvládí stejně tak jako tyranství!
Dokázat milovat Boha přes bídu druhého je ještě nesnadnější, než ho milovat přes vlastní utrpení.
Kéž bych mohl tak snadno najít pravdu, jako usvědčit lež.
Četba je nejlepší učení. Sledovat myšlenky velkého člověka - to je ta nejzajímavější věda.
Skepse je každopádně pouze prvním krokem na cestě k moudrosti.
Veškeré neštěstí mužů spočívá v tom, že nedovedou zůstat v klidu své pracovny.
Budoucnost národa je v rukou matek.
Je lepší dělat tu nejmenší věc na světě, než se půl hodiny zbůhdarma potloukat.
Kdo však změří pýchu mužů, která nezná míru? Všeho schopnou vášeň ženy, věrnou družku zkázy?
Ne ze souhlasu, ale z pochybnosti se rodí pokrok.
