Promyslet může člověk jen to, co zná, proto se má něčemu naučit. Ale ví jen to, co promyslel.
Je to vzácná shovívavost přírody, že nás tak dlouho nechává naživu.
Tak bohové s kormidlem v rukou vlídnost zjevují násilím.
Příležitost dělá zloděje.
Dnes už nejsou žádné děti.
Všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme, a cokoliv se tu koná, všech se týče.
Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat; pod sluncem není nic nového.
Člověk je tvor nesmyslný. Nedokázal by vytvořit ani roztoče, ale bohy vyrábí po tuctech.
Vše krásné umírá s člověkem, ne však umění.
Mezi jinými zly chová v sobě nemoudrost také to, že stále ožívá.
Jelikož jsem jeden, je pro mne lepší nesouhlasit s celým světem, než být v rozporu se sebou samým.
Autor má být ve svém díle obsažen jako Bůh ve vesmíru: všudypřítomný a neviditelný.
Tyhle lidi smrt nepřemůže, neboť budou veselí, i když je smrt bude kosit.
Největší zlo je odejít z počtu živých dříve, než jsi zemřel.
Ať si říká Aristotelés a celá filosofie, co chce, tabáku se nic nevyrovná.
Je lepší bezpráví trpět, než páchat.
Poněvadž jsem nepůsobil bolest jinému, nezasluhuji, abych ji působil sobě samému.
Nepoddávej se ženě celou svou duší, aby ona nakonec neovládla tebe.
Odpouštíme vám, ale draze to zaplatíte.
Plodit a nevlastnit, tvořit a nepodržovat, vést a neovládat, tomu se říká hluboký Život.
