Historie, ta nemá kdy na spravedlnost.
Muž a žena jsou dvě poloviny, které spějí k tomu, aby vytvořily celek.
Úcta k člověku, láska k bližnímu má být konstruktivní silou, a nikterak filantropickou slabostí.
Lichocením je zpravidla vyjádřeno podceňování.
Ten, kdo nemá upřímných přátel, je vlastně sirotkem.
Jednej vždy tak, aby se maxima tvé vůle mohla stát principem všeobecného zákonodárství.
Kdo oloupen, se tomu směje, okrádá zloděje; kdo se zbytečně trápí, okrádá sebe.
Kdo je naplněn žádostmi, postihuje jen vnější tvářnost věcí.
Naděje byť malá, zelená se...
Chyby každého člověka ukazují, kam patří. Podle jeho vad můžeme zjistit, je-li ctnostný.
Poctivost nelze dělit na kousky. Buď je, nebo není.
Kdo z lakoty nepřeje potřebnému, sám sobě škodí.
Příčinou každé sebevraždy bývá nešťastná láska - někdy k ženě a vždy k životu.
Už osud na svém brusu ostří si spravedlivý meč pro nové dílo zkázy.
V každé věci vězí něco, co ještě nikdo neviděl a nevyjádřil; to je třeba nalézt.
Stará bába jako žába ve dne v noci studená, mladá dívka jako peřina ve dne v noci zahřívá.
Kultura je založena na tom, co se od lidí vyžaduje, ne na tom, co se jim poskytuje.
Moc vždy zotročí člověka, který ji drží v ruce.
Láska z milosti je vlastně jen ranou osudu ze soucitu.
Chci uchopit krásu; uniká mi, zanechávajíc jen tělo v rukou mých...
