Rozum je zdrojem veškeré citlivosti.
Rozum nikdy nepřekoná obrazotvornost, kdežto opak je běžný.
Rozumět něčemu, to znamená nalézt v tom něco, co je naše, a právě toto objevování sebe mimo nás je to, co nás těší.
Rozumný člověk usiluje o život bez bolesti, ne o život příjemný.
Rozumný panovník... raději prohraje bitvu s vlastní armádou, než aby ji vyhrál s cizí, protože ví, že vítězství dobyté cizími zbraněmi není skutečné vítězství.
Rozvažování znamená působení v temnotách; nevědomí je porodní bábou myšlenek.
Rtové blázna sehlcují jeho samého.
Rychle uplývá čas a my stárnem, jak tiše jdou roky.
Řeč člověka je jako jeho život.
Řemeslo se naučí každý. Umění nikdo.
Říkat o sobě méně, než odpovídá skutečnosti, je hloupost a nikoli skromnost.
S krajinami je to jako s lidmi, nikdy je úplně nepoznáme. Každý člověk a každá krajina mohou za určitých okolností projít všemi fázemi od té nejubožejší ošklivosti až po tu nejživotnější krásu.
S poezií sluší se nakládat jako s velmi vzácným klenotem, jež jeho majetník nenosí den co den, ani jej neukazuje každému a při každičkém kroku.
S přibývajícím věkem ubývá soudnosti a geniality.
S uměleckým dílem býváme spokojeni jen tehdy, když na nás působí tak, že v nás zanechá něco, co si při veškerém myšlenkovém úsilí nemůžeme úplně ujasnit.
S většinou lidí raději souhlasím, než bych jim naslouchal. Společnost je založena na vzájemné výhodě.
Sám zpříma, nikoli zpřimován!
Scio me, nihil scire. (Vím, že nic nevím.)
Se vším velkým je to jako s bouří. Slaboch ji proklíná s každým nadechnutím, silný se staví s rozkoší tam, kde to nejprudčeji vane.
Sebe ořeš, sebe branami vláčíš, sebe seješ, sebe též žneš.
