Kdo je nakažen strachem z nemoci, ten už je nakažen nemocí strachu.
Kdo je naplněn žádostmi, postihuje jen vnější tvářnost věcí.
Kdo je přísný k sobě a shovívavý k druhým, neživí v sobě hněv.
Kdo louhem slz, sodou pokání či ohněm lásky odstranil skvrny, těm hříchy nejenom v ničem neškodí, ale často se stávají i popudem k většímu dobru.
Kdo má dovolen účel, má dovoleny i prostředky.
Kdo má za to, že sexualita je pro člověka něco ponižujícího a zahanbujícího, má možnost si posloužit vznešenějšími výrazy erós nebo erotika. Mohl jsem to tak učinit i sám a mohl jsem si tím uspořit četné námitky. Nechtěl jsem to však udělat proto, že odmítám dělat koncese slabomyslnosti. Navíc nikdy nevíme, kam bychom touto cestou dospěli. Napřed povolíme ve slovech a pak povolíme ponenáhlu i v zásadách.
Kdo má, uč se ztrácet; kdo je šťasten, uč se trpět. (Nevěsta messinská)
Kdo miluje nebezpečí, zahyne v něm.
Kdo nás nutí násilím, jako by nás zbavoval našich práv, a my ho proto nenávidíme. Jako dobrodince však milujeme ty, kdo nás umějí přesvědčit.
Kdo nemá jediného přítele, toho život nestojí za to, aby byl žit.
Kdo nemá peněz, je chudý; kdo nemá přátel, je chudší; ale kdo nemá srdce, je nejchudší na celém světě.
Kdo nemyslí samostatně, je obvykle pod sugescí druhého, jenž myslí zaň. Dávat své myšlenky komukoli do moci jest otroctví mnohem více ponižující, než někomu odevzdávat svoje tělo.
Kdo není schopen obětí, není hoden lásky.
Kdo nezakusil to co já, ať neradí.
Kdo nic neví, musí všemu věřit.
Kdo oloupen, se tomu směje, okrádá zloděje; kdo se zbytečně trápí, okrádá sebe.
Kdo otravuje důvěru, vraždí budoucí pokolení v mateřském těle.
Kdo pokračuje ve vědách, ale upadá v mravnosti, více upadá, než pokračuje.
Kdo pozná potřebné věci, i když ne mnohé, je moudrý.
Kdo pravdu jen zná, nevyrovná se tomu, kdo ji miluje, a ten se zase nevyrovná tomu, kdo v pravdě žije.
