Spravedlnost je konati, co je třeba, nespravedlnost je nekonati, co je třeba, a odkládati to.
V nejzkaženějším státě je nejvíce zákonů.
Ve všem je míra a všemu jsou dány určité meze, za nimiž nemůže zůstat už právo a před nimi též ne.
Věděl jsem, že se ze mne stal trestanec, na svůj delikt jsem byl ale pyšný. Mým deliktem bylo to, že jsem své lidi shromáždil k nenásilnému protestu proti nespravedlnosti. Můj zločin byl v tom, že jsem si pro své lidi přál nezcizitelné právo na život, na svobodu a na hledání štěstí. A hlavně záležel v tom, že jsem se své lidi snažil přesvědčit, že odmítnout spolupráci se zlem je morální povinností stejně naléhavou, jako příkaz spolupracovat s dobrem.
Však vahadlo práva se vychýlí a člověk se učí utrpením.
Základní podmínkou dobrého života v obci jest vláda zákonů, nikoli lidí.
Zákonnost ubíjí moderní společnost.
Zákony jsou pavučiny, jimiž velké mouchy proletí, kdežto malé se v nich zapletou.
Zákony mají být přizpůsobeny mravům a zvykům různých národů.
Zdání vládne světem a spravedlnost jest jen na jevišti.
Zločin je jediným útočištěm nečinné, netrpělivé a žádostivé bezvýznamnosti.
Žádná moc se nesmí stavět nad zákony.
