Kdybychom si sami nelichotili, nemohly by nám lichotky druhých uškodit.
Člověk je provaz natažený mezi zvířetem a nadčlověkem - provaz nad propastí.
Často odpouštíme těm, kteří nás nudí, nikdy však těm, které nudíme my.
Peklo a ráj mi připadají nepřiměřené. Lidské skutky si toho tolik nezaslouží.
Poezie je teologie. (Prohlásil Dante podle Boccacciova svědectví.)
Nejednou se stává, že s rozkoší ubližujeme právě těm, které milujeme.
Lidská svoboda spočívá v tom, že jsme si vědomi svého chtění a nikoli příčin, kterými je podmíněno.
Střes se okrást člověka žijícího v nedostatku a zápolit s mužem, jenž má zlomenou ruku.
Největším štěstím člověka je, když může žít pro to, zač by byl ochoten zemřít.
Mnoho je na světě mocného, nic však mocnějšího člověka.
Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat; pod sluncem není nic nového.
Laskavost je jazyk, který hluší slyší a slepí vidí.
Neváží si života - nezasluhuje ho.
Nikdo nemiluje život tak jako starý člověk.
Kdo je bez rozumu, pohrdá svým druhem, kdežto muž rozumný mlčí.
Z největších nemravností je zabírat místo, které sami nestačíme vyplnit.
Viděl jsem houf hrobařů: tancovali držíce se za ruce a volali: Vítán budiž mor!
Lež nikdy nežije tak dlouho, aby byla stará.
Každý má tolik práva, kolik má moci.
Člověk, který příliš miluje, se podobá volajícímu na poušti: nikdy se nedočká ozvěny.
