Tak chtějí tam, kde mohou to, co chtějí. (Peklo III)
Člověk může být počestný, a přesto psát špatné verše.
Člověk, který přečetl pět šest knížek, a proto trochu liberál.
Hněv nemá sílu, je to kolos na rozklepaných nohách, který víc zraňuje sebe než jiné.
Žádná vina není zapomenuta, když o ní ví svědomí.
Básník si sám vybírá své téma! Ano, jen on tuší, co je třeba, co je důležité.
Ovládni sám sebe, nikoli svět.
Čeho se bojíš? Vezeš Caesara a jeho osud! (Slova k lodivodu Amiclovi, cestou k břehům Malé Asie.)
Od člověka k člověku se táhne řetěz, který je jako pevná hráz proti nepřízni nebo tragice doby.
Zklamání je jako zmrzlá ruka, může se vyléčit, ale pořád bolí.
Víra není bezprostřední popud srdce, nýbrž paradox života.
Poniž se hluboce v duši, protože odplatou svévolníku jsou oheň a slzy.
Řemeslo se naučí každý. Umění nikdo.
Třiadvacet let! A nic neudělal pro nesmrtelnost! (Don Carlos)
Kdykoli se přijme potravy nad přirozenou potřebu, vzniká nemoc, ukazujeť to i léčení.
Láska k Bohu a láska k bližnímu jsou dvě křídla okna, která nelze otevřít ani zavřít samostatně.
Osel chce přijímat rány a lůza chce být ovládána.
Stalo se, tak se stalo; už se nedá odestát.
Smích je velká věc. Ničeho se lidé nebojí tolik jako smíchu.
Darebáci nesmějí vědět, že z nich jde strach.
