K zemi přitisknut bude ten, kdo poslouchá své srdce příčící se řádu.
Podivné je vždy krásné, dokonce jen podivné je krásné.
Vše je dobré, jak vychází z rukou původce (všech) věcí; a všechno hyne v rukou člověka.
Jsem čtverhran, stojím, ať vržen jakkoli.
Cizinci a bludní psanci jsou od Dia. A dvakrát dává, kdo dává jim rychle.
Jednou rukou pacient už lékaři nezatleská.
Kdykoli se přijme potravy nad přirozenou potřebu, vzniká nemoc, ukazujeť to i léčení.
Do stáří jsem se staral o to, abych dobře žil, ve stáří o to, abych dobře umřel.
Každý je takový, jak ho Pánbůh stvořil, a často ještě horší.
Zlé oko závidí i chléb a vidí nouzi na svém stole.
Kdo Boha miluje, nepokoušej se, aby ho i Bůh miloval. - O nezištné lásce k Bohu.
Básník si sám vybírá své téma! Ano, jen on tuší, co je třeba, co je důležité.
Nejdříve je třeba získat poznatky o skutečnosti, a ty lze získat jenom pozorováním.
Přemíra kritiky svědčí o neporozumění.
Nelze vidět sebe, jen obraz sebe v čemsi mimo nás.
Kniha je člověku mnohdy oděvu potřebnější.
Útěchou pro nešťastné je mít druhy v strastech.
Prostor vědomí je pranepatrný. Vejde se tam vždy jen jeden problém.
Bláznovství, pane, obchází kolem světa jako slunce; není místa, kde by nesvítilo.
Nic není duchu dosažitelnější než nekonečno.
