Mnoho je na světě mocného, nic však mocnějšího člověka.
Tajemství nemá času, ale co nemá času, jest nyní a jest na tomto místě.
Málo potřebuje ke štěstí, komu na prostém stole třpytí se solnička z dob rodičů jeho.
Pozbude-li muž vnitřního smyslu pro tvůrčí činnost, cítí se ztracen, a je skutečně ztracen.
Kdo miluje nebezpečí, zahyne v něm.
Člověk je substance smrtelná, vyjadřující myšlenky řečí.
Poznávání pravdy je zdraví lidského ducha.
Veškeré neštěstí mužů spočívá v tom, že nedovedou zůstat v klidu své pracovny.
Kéž bych mohl tak snadno najít pravdu, jako usvědčit lež.
Láska je jako děcko, touží po všem, co má na očích.
Mír je svoboda založená na uznání práv každého člověka.
Život v nerozumu je životem nejpříjemnějším.
Přemýšlením promlouvá duše sama se sebou.
Sobě dobře činí, kdo činí dobře svým přátelům.
Smutná epocha: je snadnější rozbít atom, než rozbít předsudky.
Sketa, než zemře, stokrát umírá, chrabrý jen jednou ochutnává smrt.
Život lidský je tak složitý, že život člověka je proti tomu úplný hadr. (Švejk)
Scio me, nihil scire. (Vím, že nic nevím.)
Každý stupeň vzdělání počíná dětstvím. Proto se nejvíce vzdělaný, pozemský člověk podobá dítěti.
Kdykoli se přijme potravy nad přirozenou potřebu, vzniká nemoc, ukazujeť to i léčení.
