Dostojevskij mi dal víc, než kterýkoli myslitel ve vědě, víc než Gauss.
Každé poznání přírodního zákona je mravním činem.
V nic se nemůže doufat, když bohové nechtějí tomu.
Přepych kazí bohaté a dál zbídačuje chudé.
Být zdravý, to by byla vůči bližnímu notná nevychovanost.
Občané zde nejsou kvůli konzulům, ale naopak!
Dělat pořádek v knihovně vlastně znamená věnovat se potichu umění kritiky.
Všechno, co chceš, budeš mít, nešťastníče!
Poniž se hluboce v duši, protože odplatou svévolníku jsou oheň a slzy.
Starý přítel nejlepší.
Síla lásky spočívá v tom, že je člověk šťasten se ženou, síla sebelásky, že je šťasten bez ní.
Rozum je zdrojem veškeré citlivosti.
Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje a neví, kdo to pobéře.
Člověk je provaz natažený mezi zvířetem a nadčlověkem - provaz nad propastí.
Kde chybí prostota, není velikost.
Je rozumný, kdo se nermoutí pro to, co nemá, nýbrž se raduje z toho co má.
Věda se stane náboženstvím. Tím jsem si jist.
Cítíme, že cítíme, a myslíme, že myslíme, to znamená, že jsme.
Peníze jsou totéž, co otroctví, mají stejný účel a následky.
Málo potřebuje ke štěstí, komu na prostém stole třpytí se solnička z dob rodičů jeho.
