Dějiny jsou to, co se událo a co se stále a znovu děje.
Čím je kdo lepší, tím méně je schopen podezírat jiné ze špatnosti.
Láska k dobru a víra v nesmrtelnost jsou nerozlučné.
Egoismus je pramenem a principem všech našich hnutí, rodí se s člověkem a neopouští ho, pokud žije.
Chci uchopit krásu; uniká mi, zanechávajíc jen tělo v rukou mých...
Kdo je naplněn žádostmi, postihuje jen vnější tvářnost věcí.
Rány, které si člověk způsobí sám, se léčí těžce.
Z poraněného oka vytrysknou slzy, ze zraněného srdce vzejde zkušenost.
Ideály jsou jen k tomu, aby se na nich vydělávalo.
Svoboda je účast na moci.
Starý člověk ztrácí jedno z největších lidských práv: není už posuzován svými, svou generací.
Člověk se nasytí všeho, i lásky.
Člověk může být v lásce šťasten, jen když přestal milovat sebe sama.
I stařec je k poučení vždy dost mlád.
Vše se mění, nic nezaniká.
Co je krásnějšího, než být své ženě tak drahý, že se staneš drahým i sám sobě.
Lidé jsou zrozeni k poctivosti. Kdo je nepoctivý, a přece žije, uniká zkáze jen o vlas.
Lichocením je zpravidla vyjádřeno podceňování.
Ach, jak lidský duch je neznalý osudů příštích, neumí zachovat míru, když zpychne záplavou štěstí.
Krása má tu sílu a nadání, že vnáší mír do lidských srdcí.
