Nemůžeme milovat toho, koho se bojíme, ani toho, kdo se bojí nás.
Večer, který stéká po chladných horách, nakonec změní srdce v led.
Podivné je vždy krásné, dokonce jen podivné je krásné.
V pohromách se většinou z přátel stávají nepřátelé.
Pochybování je počátek moudrosti.
Otevři ústa svá za němého.
Ten, kdo dostane dobrého zetě, najde syna, kdo zlého, ztratí dceru.
Člověk je zvláště sváděn věcmi, které připomínají jiné, představují je nebo napodobují.
Zlé oko závidí i chléb a vidí nouzi na svém stole.
Kdyby Bůh neexistoval, bylo by vše dovoleno.
Pokud jste i stavěli vzdušné zámky, není vaše práce ztracena, když si pod ně postavíte základy.
Ve válce je třeba číst nadpřirozené pravdy, které se týkají zla.
Lichocením je zpravidla vyjádřeno podceňování.
Jazyk je obrovskou ustavičnou výzvou k vyššímu vývoji.
Prostřednost básníkům trpět nebude nikdo z bohů či lidí.
Moudrý člověk může jiti do každé země, neboť vlastí dobré duše je celý svět.
Tvoříce nějaké dílo, poznáváme až na konci, co má býti na začátku.
Zoufalství nad hříchem je pokus o záchovu tím, že klesneme ještě hlouběji.
Poslouží-li staré slovo novému účelu, dobře tak.
Příležitost dělá zloděje.