Není moudrý ten, kdo ví mnoho, ale ten, kdo ví, čeho je třeba.
Rozum je zdrojem veškeré citlivosti.
Zemřít je právě tak přirozené jako narodit se, snad je to dokonce i stejně bolestné.
Čestná smrt je lepší než život v hanbě.
Poznání naší bídy je tím jediným, co není bídné.
Vše spěje k jednomu místu, všechno vzniklo z prachu a vše se v prach navrací.
Každého táhne vlastní rozkoš.
Malíři a básníci měli vždy stejné právo odvážit se čehokoliv.
Nesmí se při každé věci hledat jistota stejně, nýbrž podle toho, co připouští povaha oné věci.
Nemůžeme milovat toho, koho se bojíme, ani toho, kdo se bojí nás.
Ať si bylo, jak si bylo, přece jaksi bylo. Ještě nikdy nebylo, aby nějak nebylo.
Však vahadlo práva se vychýlí a člověk se učí utrpením.
Smutný je život, jímž provívá odporná chtivost peněz jako ledový vítr.
Učím se, co je k učení, a hledám to, co nalézt lze - oč bohy žádat, žádal jsem.
Rtové blázna sehlcují jeho samého.
Kultura je založena na tom, co se od lidí vyžaduje, ne na tom, co se jim poskytuje.
V mládí a kráse je zřídka moudrost.
Obec, zvyklou žít svobodně, lze snadněji udržet s pomocí jejích vlastních občanů.
Moudří vždy považovali za nejbezpečnější cestu míru zapomenutí utrpěných křivd.
Humor obsahuje složku krutosti bezmyšlenkovitě rozdávané nebo zálibně přijímané.