Kněžka paměť ubíjí přítomnost a obětuje její srdce svatyni mrtvé minulosti.
Nikdy neodkládám na zítřek, co mohu vyřídit i pozítří.
Na zrcadlo se zlobí ten, kdo má křivou hubu.
Střes se okrást člověka žijícího v nedostatku a zápolit s mužem, jenž má zlomenou ruku.
Ženy vzněcují v mužích touhu vytvořit veledíla, a překážejí jim v jejich realizaci.
Fantazie je náš duch nebo náš démon.
V pohromách se většinou z přátel stávají nepřátelé.
Láska znamená vážit si jiných bytostí víc než sebe.
Malíři a básníci měli vždy stejné právo odvážit se čehokoliv.
Nezlob se, nenaříkej a využij svého rozumu.
Vždyť bohové i smrtelníci mají strach před hněvem prosebníka, jehož zradili.
Pochybuji - a proto myslím. Myslím - tedy jsem.
Památka v myslích lidí pomine, ale trvá - byť anonymně - vklad činného člověka do dějů lidstva.
Co jiného je tak pošetilé, jako líbit se sám sobě, sám sobě se podivovat?
Mudrc hledá všechno v sobě, nerozumný člověk všechno v druhém.
Žít znamená pozvolna se rodit.
Jsme prach a stín.
Pochybnosti jsou nepříjemné, ale jistota je směšná.
Kdybych naslouchal zákazníkům, byl bych jim býval dal jen rychlejšího koně.
Je-li země stižena pohromou, tu se projeví (opravdu) věrný mistr.
