Lidé mají dvojí tvář: nemohou milovat bez toho, aby přitom nemilovali sami sebe.
Útěchou pro nešťastné je mít druhy v strastech.
Moudrý člověk mlčí o tom, co neví.
Kdykoli se přijme potravy nad přirozenou potřebu, vzniká nemoc, ukazujeť to i léčení.
Brát si jiného za vzor, to ještě neznamená kašlat a plivat jako on.
Člověk totiž nemá žádnou radost z toho, má-li něco dobrého sám, bez druha.
...tragédie mají své místo u bohatých a králů a tyranů; chuďas v tragédii není, leda ve sboru.
Ze všeho, co je věčné, je láska nejkratší.
Dobrý člověk přirozeně touží po vědění.
Největší závist vzniká vůči těm, kteří vlastní silou vzlétli a unikli tak ze společné klece.
Moudrý si zajisté sám utváří šťastný osud.
Nejlepší způsob odplaty je neoplácet špatné špatným.
Láska zbavená mlčenlivosti by ztratila svoji nesmrtelnou chuť a vůni.
I ten největší filosof se často neubrání nějaké blbosti.
Kdo se ve sporu odvolává na autoritu, nebere si na pomoc rozum, ale paměť.
Dostojevskij mi dal víc, než kterýkoli myslitel ve vědě, víc než Gauss.
Člověk musí mnoho studovat, aby málo věděl.
Co je víc než život? - Služba životu jako služba světlu.
Omyl naprosto není opakem pravdy.
Ať vše dle vůle své plyne, v ničem ať nátlaku není.
