Originále, táhni jen ve své nádheře! - Mefistofelés ve Faustovi
Jsou matce její děti kotvou v životě.
Odpouštíme vám, ale draze to zaplatíte.
Budovat světy nestačí vždy hloub spějící mysli: Milující srdce však nasytí lačného ducha.
Šťastný národ, který má nudné dějiny.
Tvoříce nějaké dílo, poznáváme až na konci, co má býti na začátku.
Pýcha předchází pád.
Lehounce vedle sebe myšlenky dlí, ale tvrdě v prostoru do sebe narážejí věci.
To se ti to lže, když tě nikdo nemůže usvědčit z nepravdy.
Stát by na tom byl dokonce někdy lépe, kdyby se nesnažil být bohatý.
Ani kuře zadarmo nehrabe.
Mé vlastní dílo ve mně vzbuzovalo hnus, zdálo se mi nesmyslným a jako by ani nebylo ode mne.
Kdo z lakoty nepřeje potřebnému, sám sobě škodí.
Nevinnost najdete jen v maličkých.
Kněžka paměť ubíjí přítomnost a obětuje její srdce svatyni mrtvé minulosti.
Čas se donekonečna rozvětvuje a směřuje k nesčetným budoucnostem.
Kdo dobře poslouchá, dobře mluví...
Každý stupeň vzdělání počíná dětstvím. Proto se nejvíce vzdělaný, pozemský člověk podobá dítěti.
Pochybnost je jedním ze jmen pro inteligenci.
Žena netouží ani tak po kráse, jako po tom, aby se líbila.
