Každý člověk více nebo méně pociťuje potřebu stát se jiným člověkem.
Čin dobrý, umírá-li nepochválen, jich tisíc ubíjí, jež za ním jdou.
Vidíš-li ušlechtilého muže, snaž se mu vyrovnat; vidíš-li špatného, zpytuj své svědomí.
Den tlačen jest dnem a spěšně hynou nové měsíce.
Není méně hodno vojevůdce vítězit rozvahou než mečem.
Kdo však změří pýchu mužů, která nezná míru? Všeho schopnou vášeň ženy, věrnou družku zkázy?
Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje a neví, kdo to pobéře.
Peníze jsou ražená svoboda.
Nejednou se stává, že s rozkoší ubližujeme právě těm, které milujeme.
I ten největší filosof se často neubrání nějaké blbosti.
Mohu milovat jen tam a tehdy, pokud tím mohu zároveň někoho učit.
To, co stáří působí lidem, jest zlé ve všem všudy.
Zlé oko závidí i chléb a vidí nouzi na svém stole.
Člověk ani nemusí zestárnout, stačí mnohem méně, aby ztratil vědomí o sobě.
Blaho národa budiž nejvyšším zákonem.
Ignorance a arogance jsou nerozlučné sestry.
Odpustit a zapomenout znamená drahocenné nabyté zkušenosti vyhazovat okny.
Láska je příčinou bezstarostného neklidu.
Nad lidskou ctí není nikdo.
Znám pouze dvě skutečná životní neštěstí: výčitky svědomí a nemoc.