Veliký, gigantický je osud, jenž člověka povznáší, když člověka drtí.
Nesmíme předpokládat, že všechno je tu kvůli nám.
Mládí je jako mladý mošt. Nedá se udržet. Musí vykvasit a přetéct.
Každé zlo lze snadno potlačit v zárodku; jakmile zakoření, zpravidla sílí.
Přirozeností člověka je milovat i ty, kdož ho urážejí.
Nač žijeme, když vítr zavane stopu hned za naším střevícem.
Z poraněného oka vytrysknou slzy, ze zraněného srdce vzejde zkušenost.
Pokud se příliš pevně chytíš stínu, dávej pozor, aby ti neunikla podstata.
Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje a neví, kdo to pobéře.
Láska jako hřbitovní kvítí, ani na hrobě neuvadá.
Až zjistíte, že jste na stejné straně jako většina, je čas se zastavit a zamyslet se.
Sláva je zřejmá záplata na hadrech.
Kdo chce správně poznávat, musí nejprve správným způsobem pochybovat.
Války nemohou přestat, dokud národy žijí v tak různorodých životních podmínkách.
Revoluce se mohou prosadit násilím, ale udržet se mohou jedině dialogem.
Budovat světy nestačí vždy hloub spějící mysli: Milující srdce však nasytí lačného ducha.
Zkušenost, na rozdíl od vědění, ví, ale neví proč.
Rozum nikdy nepřekoná obrazotvornost, kdežto opak je běžný.
Výchova dětí je činnost, při níž musíme obětovat čas, abychom ho získali.
Zkušenost je učitelkou všech věcí.
