Kdo není schopen obětí, není hoden lásky.
Láska je jako děcko, touží po všem, co má na očích.
Úcta k člověku, láska k bližnímu má být konstruktivní silou, a nikterak filantropickou slabostí.
Čím je kdo lepší, tím méně je schopen podezírat jiné ze špatnosti.
Dostojevskij mi dal víc, než kterýkoli myslitel ve vědě, víc než Gauss.
Ignorance je nejmilejší ze všech nauk, protože nevyžaduje žádné úsilí a nevede k melancholii.
Kdo se velice provinil, má v sobě také velké zdroje očisty.
Člověk je zvláště sváděn věcmi, které připomínají jiné, představují je nebo napodobují.
Své přátelé dělím na ty, které obdivuji, na ty, které ctím, a na ty, s nimiž mám soucit.
Kdybychom si sami nelichotili, nemohly by nám lichotky druhých uškodit.
Kde špatně žijí, nejen že nic neslyší, nevidí ale nic, ač jasné věci zří.
Darebáci nesmějí vědět, že z nich jde strach.
Láska klade odpor jakémukoli osudu.
Krása zachrání svět.
Všichni lidé jsou špatní, dokud je nutnost nepřivede k tomu, aby byli dobří.
Kdo chodívá s moudrými, stane se moudrým, kdežto tomu, kdo se přátelí s hlupáky, se povede zle.
Člověk je tvor nesmyslný. Nedokázal by vytvořit ani roztoče, ale bohy vyrábí po tuctech.
Plenění, vraždění, drancování nazývají pokrytecky vládou, a když způsobí spoušť, nazvou to mírem.
Nejlepší důkaz je zkušenost.
Doma jsem tam, kde mám knihovnu.
