Kapitál skromnosti přináší vždy vysoké úroky.
Čeho se bojíš? Vezeš Caesara a jeho osud! (Slova k lodivodu Amiclovi, cestou k břehům Malé Asie.)
Kdo není schopen obětí, není hoden lásky.
Je jedno, jsme-li svědky tohoto divadla sto nebo tři léta.
Přepych kazí bohaté a dál zbídačuje chudé.
Je v povaze smrtelníků kopnout do člověka, když leží.
Láska pouze platonická je pro zralou ženu pouhá nicka.
Lidé se méně rozpakují uškodit tomu, koho milují, než tomu, koho se bojí.
Bohatý cit je chudý na slova, nemá se krášlit, sám je krásný dost.
Pozor před dobrotisky! Styk s nimi zeslabuje.
Kdybychom psi naučili mluvit, ztratili bychom posledního přítele.
Pojď, lásko, pojď, co mám, jen z tebe mám, všechnu svou naději i všechnu radost mládí.
V tmavých jeskyních našich myslí sny stavějí svá hnízda z pozůstatků dne.
Čisté srdce se snadno nepoleká.
Ptáme-li se, jaký je smysl a hodnota života, jsme nemocní.
I stařec je k poučení vždy dost mlád.
Bohužel je možné se zamilovat v osmdesáti. Píšu právě proto, abych na lásku zapomněl.
Kdyby každý dostal, co mu patří, kdo by pak byl bezpečen před výpraskem?
Je lepší dělat tu nejmenší věc na světě, než se půl hodiny zbůhdarma potloukat.
Básník si sám vybírá své téma! Ano, jen on tuší, co je třeba, co je důležité.