Rány, které si člověk způsobí sám, se léčí těžce.
Jsme tím, čím je naše paměť, přízračnou sbírkou proměnlivých tvarů, hromadou rozbitých zrcadel.
Nosím v sobě jedno velké břímě: tíhu pokladů, které jsem nerozdal ostatním.
Hádky pomáhají spíše zatemňovat, než objasňovat pravdu.
Ženy vzněcují v mužích touhu vytvořit veledíla, a překážejí jim v jejich realizaci.
Ve filosofii je nutno hledat pravdu horlivě a trpělivě v ni doufat.
Každé zlo lze snadno potlačit v zárodku; jakmile zakoření, zpravidla sílí.
Zdání vládne světem a spravedlnost jest jen na jevišti.
Brát si jiného za vzor, to ještě neznamená kašlat a plivat jako on.
Příroda není nic jiného než Bůh ve věcech.
Láska se podobá dobré pověsti: byvše jednou ztracena, již se v té podobě nikdy nevrací.
Zbabělost je, když víme, co máme činit, ale nečiníme to.
Pokud se příliš pevně chytíš stínu, dávej pozor, aby ti neunikla podstata.
Ať si bylo, jak si bylo, přece jaksi bylo. Ještě nikdy nebylo, aby nějak nebylo.
Pozor před dobrotisky! Styk s nimi zeslabuje.
Smutná epocha: je snadnější rozbít atom, než rozbít předsudky.
Z řemesla se lze pozvednout k umění. Z fušování nikdy.
Člověk člověku vlkem.
Poněvadž jsem nepůsobil bolest jinému, nezasluhuji, abych ji působil sobě samému.
Kdo otravuje důvěru, vraždí budoucí pokolení v mateřském těle.
