Když člověk zahálí a nevzdělává se, je mrtev a zaživa pohřben.
Ve filosofii je nutno hledat pravdu horlivě a trpělivě v ni doufat.
Jsou neřesti, které se nás drží jenom jinými neřestmi, a utneme-li kmen, odpadnou jako větvě.
Cesta, po níž lze kráčet, není věčná Cesta; jména, která lze pojmenovat, nejsou věčná jména.
Ten, kdo zapomene na minulé dobro, stane se starcem v týž den.
Věda se stane náboženstvím. Tím jsem si jist.
Pravá láska je stav, ve kterém člověk cítí soustavnou potřebu být.
Lidé rychleji oželí ztrátu otce než ztrátu dědictví po něm.
Odpouštíme vám, ale draze to zaplatíte.
V bídě se rychleji stárne.
Od člověka k člověku se táhne řetěz, který je jako pevná hráz proti nepřízni nebo tragice doby.
Každý chce za každou cenu být nevinný, i kdyby proto musel obžalovat nebe i zemi.
O mnohé věci se nepokoušíme ne proto, že jsou těžké, ale těžké jsou proto, že se o ně nepokoušíme.
Hádky pomáhají spíše zatemňovat, než objasňovat pravdu.
Chci uchopit krásu; uniká mi, zanechávajíc jen tělo v rukou mých...
Řeč člověka je jako jeho život.
Den tlačen jest dnem a spěšně hynou nové měsíce.
Každý člověk má v sobě zárodky všech lidských vlastností.
Vidění ve snu je jako hledět do zrcadla: jen obraz obličeje proti obličeji skutečnému.
Slabá místa v knize musí být napsána lépe než všechna ostatní.
