Život je nemoc.
Egoismus je pramenem a principem všech našich hnutí, rodí se s člověkem a neopouští ho, pokud žije.
I když člověk po celý čas nic nedělá, je nutné si odpočinout.
Sebekázeň je společnicí samoty.
Nic nepůsobí ve státě více škody, než když chytráci jsou považováni za muže moudré.
Zlo není opakem dobra, je jen nedokonalostí, překážkou.
Ten, kdo dostane dobrého zetě, najde syna, kdo zlého, ztratí dceru.
Jazyk je obrovskou ustavičnou výzvou k vyššímu vývoji.
Člověk má být takový k svému příteli, jaký je sám k sobě. Přítel je on sám v jiné osobě.
Tvoříce nějaké dílo, poznáváme až na konci, co má býti na začátku.
Dopouštět se velkých chyb beztrestně - to je to, co umožňuje pronikavý intelekt.
Jen bezcitný muž uvádí ženu do rozpaků.
Velké bolesti jsou němé.
Není krásná ta žena, která je krasavice, ale ta, do které ses zamiloval.
Být přirozený je pouhá póza.
Co je důležité, je očím neviditelné.
Bohatý cit je chudý na slova, nemá se krášlit, sám je krásný dost.
Vždy nestálý a měnlivý tvor je žena.
Častěji z pýchy než z nedostatku rozumu stavíme se tvrdošíjně na odpor správným názorům.
Často odpouštíme těm, kteří nás nudí, nikdy však těm, které nudíme my.
