Ach ty přízemní povahy! I jejich láska se podobá nenávisti. Člověk si zvykne na všechno, lotr.
Ženy nejsou stvořeny k běhu. Když prchají, tedy proto, aby byly dostiženy.
Žebrák, který se stydí, je chudák.
Žárlivost je štěkání psa, který láká zloděje.
Dvojí věc chce pravý muž: nebezpečí a hru. Proto chce ženu: nejnebezpečnější hračku.
Čin dobrý, umírá-li nepochválen, jich tisíc ubíjí, jež za ním jdou.
Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.
Znalost mužovy tváře je milující ženě tím, čím je námořníkovi znalost širého moře.
Dělej, děláš-li něco.
Blud samozřejmě nikdy neodhalí ten, kdo jej dosud sám sdílí.
Víra není bezprostřední popud srdce, nýbrž paradox života.
Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje a neví, kdo to pobéře.
Lež nikdy nežije tak dlouho, aby byla stará.
Člověk není nikdy tak směšný vlastnostmi, které má, jako těmi, které předstírá.
Nad dobrem se nedá zvítězit, nad zlem ano.
Dobrý Bůh v kostky nehraje.
Velikost a mravní pokrok národa se pozná podle toho, jak zachází se zvířaty.
Hloupost je cosi neochvějného: všechno, co na ni zaútočí, také na ní ztroskotá.
Čtyři hlavní ctnosti: střídmost, sebevláda, moudrost a spravedlnost.
Ať si bylo, jak si bylo, přece jaksi bylo. Ještě nikdy nebylo, aby nějak nebylo.
