Láska jako hřbitovní kvítí, ani na hrobě neuvadá.
Učení bez myšlení je prázdné, myšlení bez učení je nebezpečné.
Spokojenost se sebou samým je ve skutečnosti to nejvyšší, v co můžeme doufat.
Dostojevskij mi dal víc, než kterýkoli myslitel ve vědě, víc než Gauss.
Pro pocit štěstí se obyčejně vyžaduje tolik času, kolik je ho třeba k natažení hodinek.
Poniž se hluboce v duši, protože odplatou svévolníku jsou oheň a slzy.
Lékař musí být odpovědný i za to, co mu pacient neřekne.
Touha po penězích ponižuje velké mistry, ba i umělecké řemeslníky, na obyčejné chamtivce.
Zlatý kroužek na rypáku vepře je žena krásná, ale svéhlavá a rozmarná.
Život je dlouhý dost, když víš, jak ho prožít. Život měříme skutky, a ne časem.
Lidské poznání má přece jen své hranice, a bude je mít vždy.
Kdo pozná potřebné věci, i když ne mnohé, je moudrý.
Stydlivost - toť matka nejkrásnějších z lidských strastí: lásky.
Kdo nezakusil to co já, ať neradí.
Nedospělost je neschopnost užívat svého rozumu bez cizího vedení.
Sám zpříma, nikoli zpřimován!
Hledáme plán ke světu - tímto plánem jsme my sami.
Kdo dobře poslouchá, dobře mluví...
Už osud na svém brusu ostří si spravedlivý meč pro nové dílo zkázy.
Jen z neznalosti dějin pomlouváme svoji dobu. Vždy tomu tak bylo.
