Nejkrásnější na světě nejsou věci, ale okamžiky.
Je jedno, jsme-li svědky tohoto divadla sto nebo tři léta.
Učím říkat „ne“ všemu, co oslabuje. Učím říkat „ano“ všemu, co posiluje.
Je to vzácná shovívavost přírody, že nás tak dlouho nechává naživu.
Věřím-li někomu, dělám to bez výhrad, ale věřím jen málokomu.
Krásní mladí lidé jsou hříčkou přírody, ale krásní staří lidé jsou umělecká díla.
Do každého věkového stupně vstupujeme jako nováčci a chybějí nám k tomu zkušenosti.
I sami věční bozi se nedotknou těch, kdo pod jejich ochranu prchli a zoufale prosí...
Čin dobrý, umírá-li nepochválen, jich tisíc ubíjí, jež za ním jdou.
Kdo je bez rozumu, pohrdá svým druhem, kdežto muž rozumný mlčí.
Údery kladiva drtí sklo a zpevňují železo.
Nemůžeme vystát ješitnost jiných, protože uráží ješitnost naši.
Duše rozpálená vášní je jako hořící oheň, nezhasne, dokud jím není pohlcena.
Nic neničí lidské tělo jako trvalá nečinnost.
Pocit uzdravení je z nejpříjemnějších.
Obvykle totiž všechno, co není nablízku, znepokojuje lidskou mysl nejvíce.
Málo potřebuje ke štěstí, komu na prostém stole třpytí se solnička z dob rodičů jeho.
Docela poctivě to každý myslí nakonec jen sám se sebou a nanejvýš ještě se svými dětmi.
Člověk je svobodný, může-li postupovat otevřeně a nemusí užívat lsti.
Každý má tolik práva, kolik má moci.
