Lidé se méně rozpakují uškodit tomu, koho milují, než tomu, koho se bojí.
Není důležité to, co můžeme udělat, ale to, co musíme udělat.
Je tuze nebezpečné mít pravdu ve věcech, v nichž se zmýlili mocní.
Moc vždy zotročí člověka, který ji drží v ruce.
Pro pocit štěstí se obyčejně vyžaduje tolik času, kolik je ho třeba k natažení hodinek.
Věrolomný přítel je horší nepřítele.
Příležitost dělá zloděje.
Těžko na cvičišti, lehko na bojišti.
I na bídu člověk vzpomene rád, když zakusil nesčetně běd a mnohými zeměmi prošel.
Do stáří jsem se staral o to, abych dobře žil, ve stáří o to, abych dobře umřel.
Není moudrý ten, kdo ví mnoho, ale ten, kdo ví, čeho je třeba.
Většinu našich chyb lze prominout spíš než prostředky, kterými se snažíme utajit je.
Zemřít je právě tak přirozené jako narodit se, snad je to dokonce i stejně bolestné.
Tvrdím, že mrtev je ten, komu odumřel stud.
Vladaři nikdy neměli nouzi o vhodné záminky k porušení slova.
Osel chce přijímat rány a lůza chce být ovládána.
Individuum je pouze zajímavé: proto je vše klasické neindividuální.
Opravdová láska činí člověka odvážným.
Učím se, co je k učení, a hledám to, co nalézt lze - oč bohy žádat, žádal jsem.
Nespravedlnost, které se dopouštíme, a ta, kterou sami trpíme, není vážena na stejných vahách.
