Člověk je tak složitá bytost, že o tom lidstvo nemá ponětí.
Kdo ví, jakou cenu má láska? Jenom ten, kdo miluje, a ten, koho nikdo nemiluje.
Láska žije pouze z důvěry.
Kdo nemá jediného přítele, toho život nestojí za to, aby byl žit.
Žena netouží ani tak po kráse, jako po tom, aby se líbila.
Prostá jsou slova pravdy.
Nedočká se dobra, kdo setrvává ve zlu, ani ten, kdo neprokazuje milosrdenství.
Čím je kdo chladnější, vypočítavější a opatrnější, tím méně se vystavuje posměchu.
Síla lásky spočívá v tom, že je člověk šťasten se ženou, síla sebelásky, že je šťasten bez ní.
Cílem spekulace je pravda, cílem činnosti je dobro.
Studium bylo duší poezie.
Kdo chce správně poznávat, musí nejprve správným způsobem pochybovat.
Neštěstí mne naučilo poskytnout pomoc nešťastným.
Co jiného je tak pošetilé, jako líbit se sám sobě, sám sobě se podivovat?
Pravá láska je stav, ve kterém člověk cítí soustavnou potřebu být.
Ignorance je nejmilejší ze všech nauk, protože nevyžaduje žádné úsilí a nevede k melancholii.
Kdo se velice provinil, má v sobě také velké zdroje očisty.
Všechno velké, co tu kdy bylo, bylo tu vždy jaksi „navzdory tomu“.
Každé dítě je do jisté míry génius, a každý génius je do jisté míry dítětem.
Překážky v nás vyburcují vlohy, které by za příznivých okolností zůstaly dřímat.