Mnoho je na světě mocného, nic však mocnějšího člověka.
Raději se chci s Platónem mýlit, než mít s jinými pravdu.
Své přátelé dělím na ty, které obdivuji, na ty, které ctím, a na ty, s nimiž mám soucit.
Země nás učí o nás samotných více než všechny knihy.
Kdo oloupen, se tomu směje, okrádá zloděje; kdo se zbytečně trápí, okrádá sebe.
Člověk je provaz natažený mezi zvířetem a nadčlověkem - provaz nad propastí.
Málo rodičů dnes dbá pokynů svých dětí, staromódní respekt před mládím již téměř vymírá.
Věrolomný přítel je horší nepřítele.
Člověk je zvláště sváděn věcmi, které připomínají jiné, představují je nebo napodobují.
Proboha, radujte se více! To je jediný a nejspolehlivější lék na všechny nemoci.
Kdo se ve sporu odvolává na autoritu, nebere si na pomoc rozum, ale paměť.
Bezpráví se často dopouští také ten, kdo něco nedělá, nikoli jen ten, kdo něco dělá.
Není lepšího daru, než žije-li muž a žena jak jedno tělo a duše v rodinném kruhu.
Mohu něco neuznávat, ale nemusím to proto špinit, a nemohu druhým brát právo v to věřit.
Mnoho žen má dost rozumu mluvit v pravý čas, málokteré však dokážou v pravý čas mlčet.
Prostor vědomí je pranepatrný. Vejde se tam vždy jen jeden problém.
Velké bolesti jsou němé.
Mládí je jako mladý mošt. Nedá se udržet. Musí vykvasit a přetéct.
Každá přílišnost je přirozené povaze nepřátelská.
Není to tím, že bych byl tak chytrý; jenom se problémem déle zabývám.
