Říkat o sobě méně, než odpovídá skutečnosti, je hloupost a nikoli skromnost.
Odpouštíme vám, ale draze to zaplatíte.
Žádná neřest a žádná brutalita nezpůsobila tolik krveprolití jako lidská zbabělost.
Ctnost rodičů je velké věno.
I ten největší filosof se často neubrání nějaké blbosti.
K malým chybám se přiznáváme, abychom ostatní přesvědčili, že velké nemáme.
Sobě dobře činí, kdo činí dobře svým přátelům.
Řeč člověka je jako jeho život.
Běda vojevůdci, který přichází na bojiště s nějakým systémem.
Tvoříce nějaké dílo, poznáváme až na konci, co má býti na začátku.
Všichni lidé jsou špatní, dokud je nutnost nepřivede k tomu, aby byli dobří.
Předmětem umění není jednoduchá pravda, ale složitá krása.
Mohu něco neuznávat, ale nemusím to proto špinit, a nemohu druhým brát právo v to věřit.
Neobětujme slabé silným, chceme-li se sami zachránit.
Každé zlo lze snadno potlačit v zárodku; jakmile zakoření, zpravidla sílí.
Ten, kdo nerozezná štěstí, když přijde, nesmí si naříkat, když odejde.
Docela poctivě to každý myslí nakonec jen sám se sebou a nanejvýš ještě se svými dětmi.
Je hloupost kopat studnu až tehdy, když hrdlo svírá žízeň.
Láska nikdy nepotřebuje, nýbrž dává. Vždy strádá, nikdy neprotestuje, nikdy se za sebe nemstí.
Přirozeností člověka je milovat i ty, kdož ho urážejí.
