Rány, které si člověk způsobí sám, se léčí těžce.
Cesta, po níž lze kráčet, není věčná Cesta; jména, která lze pojmenovat, nejsou věčná jména.
Nouze lidem vždy čpí po hanbě, nutí je kdeco přestát a překonat.
Znám pouze dvě skutečná životní neštěstí: výčitky svědomí a nemoc.
Ach ty přízemní povahy! I jejich láska se podobá nenávisti. Člověk si zvykne na všechno, lotr.
Ovládne občas muže jen proto, že muž neví, co by jí odpověděl...
Nejjistější místo, kde naleznete pomocnou ruku, je na konci vašeho ramene.
Rozum je kurva ďáblova.
Velmi nespravedlivému míru bych asi dal přednost před nadmíru spravedlivou válkou.
Boháči bez moudrosti co jsou jiného než vepři v blátě ležící?
Ty si dej na mě pozor! Ty kradeš nad svou šarži!
Život je nemoc.
Mohu něco neuznávat, ale nemusím to proto špinit, a nemohu druhým brát právo v to věřit.
Ženy nejsou stvořeny k běhu. Když prchají, tedy proto, aby byly dostiženy.
Všichni lidé jsou špatní, dokud je nutnost nepřivede k tomu, aby byli dobří.
Milovat své dokáže každý živočich, ale jen lidskost se dovede nadchnout pro lásku ke společnému.
Života se odváží odvaha, nikoli svědomí.
Co sis sám zavinil, to bolí nejvíce.
Láska je to, co je na světě nejsilnější, přesto si nedokážeme představit nic pokornějšího.
Buďme krajně podezíraví vůči takovým výrokům našich přátel, které nám jsou po chuti.
