Kdo ví, jakou cenu má láska? Jenom ten, kdo miluje, a ten, koho nikdo nemiluje.
Mnozí umírají příliš pozdě a někteří umírají příliš záhy. Ještě zní cize nauka: Umři v pravý čas!
Historie, ta nemá kdy na spravedlnost.
Válka a erós jsou dva zdroje iluze a lži mezi lidmi (jejich směsice je největší nečistota).
Ten, kdo nerozezná štěstí, když přijde, nesmí si naříkat, když odejde.
Třiadvacet let! A nic neudělal pro nesmrtelnost! (Don Carlos)
Málo potřebuje ke štěstí, komu na prostém stole třpytí se solnička z dob rodičů jeho.
Člověk se může člověkem stávati, než se jím stane.
Peníze jsou totéž, co otroctví, mají stejný účel a následky.
Zlé oko závidí i chléb a vidí nouzi na svém stole.
Bez nehod, útrap a škod nikdo z nás neprojde životem.
Naděje je sen bdícího.
Žádný omyl není tak velký, aby neměl svoje posluchače.
Kdo dobře poslouchá, dobře mluví...
Skepse je každopádně pouze prvním krokem na cestě k moudrosti.
Blaho národa budiž nejvyšším zákonem.
Nejeden člověk si zachoval zdraví a veselou mysl jen díky radám, kterých neuposlechl.
Člověk je svobodný, může-li postupovat otevřeně a nemusí užívat lsti.
Lidská srdce se mění jak dni, které sesílá na ně otec lidí i bohů.
Uč se, chlapečku malý, z úsměvu poznávat matku.
