Člověk má poznávat s vědomím, že je vzdálen skutečnosti.
Je otázka, co je pro vědce významnější, zda znalost fakt, či fantazie.
Vzácná je ta šťastná doba, kdy je dovoleno myslet si, co chceš, a říkat, co si myslíš.
Kdo je bez rozumu, pohrdá svým druhem, kdežto muž rozumný mlčí.
Kráso, ač tvůj trn mne bodl, jsem ti vděčen za tvůj květ.
Přítel všech - přítel nikoho.
Markantní rozdíl mezi kočkou a lží je ten, že kočka má jen devět životů.
Neštěstí je zlo, ale bolest může být dobrem.
Největší chyba je, když si nejsme vědomi žádné chyby.
Koho bozi milují, ten umírá mlád.
Každý národ vidí nedostatky jiných, a všichni mají pravdu.
Čím víc se bourá, tím víc je vidět horlivost městské správy.
Autor má být ve svém díle obsažen jako Bůh ve vesmíru: všudypřítomný a neviditelný.
Mohu něco neuznávat, ale nemusím to proto špinit, a nemohu druhým brát právo v to věřit.
Ptáme-li se, jaký je smysl a hodnota života, jsme nemocní.
Kultura je založena na tom, co se od lidí vyžaduje, ne na tom, co se jim poskytuje.
Člověk trpí vším, co miluje.
Dostojevskij mi dal víc, než kterýkoli myslitel ve vědě, víc než Gauss.
Člověk je ztělesněná nejistota a každý konečný úsudek o něm je falešný.
Básník bez lásky - to by byla fyzická i metafyzická nemožnost.
