Stydlivost - toť matka nejkrásnějších z lidských strastí: lásky.
Hodně mluvit a hodně říkat není totéž.
Nesmí se při každé věci hledat jistota stejně, nýbrž podle toho, co připouští povaha oné věci.
Úcta k člověku, láska k bližnímu má být konstruktivní silou, a nikterak filantropickou slabostí.
Raději zemřít, než zemdlít! Neomrzí mne nikdy sloužit, neunaví mne nikdy být prospěšný.
Není moudrý ten, kdo ví mnoho, ale ten, kdo ví, čeho je třeba.
I stařec je k poučení vždy dost mlád.
Popírat, věřit a pochybovat znamená pro člověka to, co pro koně běh.
Věda se stane náboženstvím. Tím jsem si jist.
Moci svobodně užívat vlastní rozum, to je opravdové štěstí.
Všechno velké, co tu kdy bylo, bylo tu vždy jaksi „navzdory tomu“.
Trpělivost je nejlepší prostředek proti všem potížím.
Jestliže se ti podařilo ovládnout vášeň dříve, než ovládla tebe, pak se můžeš radovat.
Nemůžeme milovat toho, koho se bojíme, ani toho, kdo se bojí nás.
Opovrhování lidmi je pro uvážlivého ducha jenom první stupeň k lásce k lidem.
Oděv je jaksi tělem těla a lze z něho usuzovat na povahu člověka.
Mnohý člověk má čisté svědomí jen proto, že má slabou paměť.
Zákony jsou pavučiny, jimiž velké mouchy proletí, kdežto malé se v nich zapletou.
I ten největší filosof se často neubrání nějaké blbosti.
Nesnaž se předčit ostatní, nýbrž sám sebe.
