Všechno velké, co tu kdy bylo, bylo tu vždy jaksi „navzdory tomu“.
Život - to je dlouhá smrt.
Lidské poznání má přece jen své hranice, a bude je mít vždy.
Naše nedůvěra posiluje nepoctivost druhého.
Nenávist, pravý opak lásky, vzniká z bludu, vycházejícího z domněnek.
Láska se podobá dobré pověsti: byvše jednou ztracena, již se v té podobě nikdy nevrací.
Láska k dobru a víra v nesmrtelnost jsou nerozlučné.
Nesmíme předpokládat, že všechno je tu kvůli nám.
Horší už za sebou máte, i tomu bůh učiní konec.
Stud se rodí z činu a otupuje se nečinností.
Stát by na tom byl dokonce někdy lépe, kdyby se nesnažil být bohatý.
Tajemství nemá času, ale co nemá času, jest nyní a jest na tomto místě.
Svoboda se nikdy nemůže znovu nabýt.
Je jedno, jsme-li svědky tohoto divadla sto nebo tři léta.
Až zjistíte, že jste na stejné straně jako většina, je čas se zastavit a zamyslet se.
Není nic dražšího člověku než přítel v nouzi.
Nic není duchu dosažitelnější než nekonečno.
Není lepšího daru, než žije-li muž a žena jak jedno tělo a duše v rodinném kruhu.
Když není lásky, co zbývá?
Lež může být ospravedlněna jen neoprávněnou podezíravostí těch, jimž je určena.
