Ach ty přízemní povahy! I jejich láska se podobá nenávisti. Člověk si zvykne na všechno, lotr.
Dobrý úmysl je ve špatné věci polovičním zlem.
Optimismus byl vždy zachráncem lidstva.
V armádě má každý pěšák ve své tornistře maršálskou hůl.
Kdo by ctil, co se bohům protiví?
Každý hraje na tomto světě pána, jak jen může.
Mládí je proto šťastné, že má budoucnost.
Jsem pro spravedlnost. Mám-li však zvolit mezi spravedlností a matkou, volím matku.
Ach, jaká je to bída, zestárnout ve strachu.
Jsme tím, čím je naše paměť, přízračnou sbírkou proměnlivých tvarů, hromadou rozbitých zrcadel.
Země nás učí o nás samotných více než všechny knihy.
Jediná forma lži, která je absolutně bez hany, je lež pro lež.
Když člověk zahálí a nevzdělává se, je mrtev a zaživa pohřben.
V bídě se rychleji stárne.
To, co nás udržuje při životě, to v nás může vyvolat i chorobu.
Autor má být ve svém díle obsažen jako Bůh ve vesmíru: všudypřítomný a neviditelný.
Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí.
Provozování lékařství je boj a také fraška, hraná třemi osobami: pacientem, lékařem a nemocí.
Kdo chce za den zbohatnout, ten chce za rok viset.
Jestliže se ti podařilo ovládnout vášeň dříve, než ovládla tebe, pak se můžeš radovat.