Chudobě chybí mnoho, lakotě všechno.
Veliký, gigantický je osud, jenž člověka povznáší, když člověka drtí.
Někteří lidé nedělají chyby, protože se vůbec nepokusili udělat něco, co stojí za to.
Zločin je jediným útočištěm nečinné, netrpělivé a žádostivé bezvýznamnosti.
Vlády chtivost je náruživější než všechny vášně.
Největší vinu má ten, kdo nechce slyšet pravdu.
To právě jest kletba zlého činu, že dále plodě, zlé musí rodit.
Své chudé hroudy do smrti se nezřeknu; tam ječmen sice chroupám, ale bez bázně.
Kdo vážně nepřemýšlí o vzdáleném, bude poděšen blízkým.
Lakomec není dobrý vůči nikomu, vůči sobě je však nejhorší.
Ach ty přízemní povahy! I jejich láska se podobá nenávisti. Člověk si zvykne na všechno, lotr.
Neodvažujeme se ne proto, že by věci byly obtížné. Jsou obtížné, protože tu odvahu nemáme.
V tmavých jeskyních našich myslí sny stavějí svá hnízda z pozůstatků dne.
Koho bozi milují, ten umírá mlád.
Někdy je příjemné mít žárlivce - pak často slyšíme hovořit o tom, co bychom rádi dělali.
Kněžka paměť ubíjí přítomnost a obětuje její srdce svatyni mrtvé minulosti.
Stát by na tom byl dokonce někdy lépe, kdyby se nesnažil být bohatý.
Ach, jaká je to bída, zestárnout ve strachu.
To, co bývaly neřesti, jsou dnes dobré mravy.
Příroda se děsí prázdna.
