Pojďme jen, kam nás volá i bůh i tvrdý náš osud.
Jsem pro spravedlnost. Mám-li však zvolit mezi spravedlností a matkou, volím matku.
Příroda není nic jiného než Bůh ve věcech.
Touha po penězích ponižuje velké mistry, ba i umělecké řemeslníky, na obyčejné chamtivce.
Přátelství ženy k muži je slepá ulička, do které je vehnalo zklamání v lásce.
Ať nechodí ke džbánu, kdo může jít k prameni.
Silní neumírají přirozenou smrtí.
Střes se okrást člověka žijícího v nedostatku a zápolit s mužem, jenž má zlomenou ruku.
Nouze lidem vždy čpí po hanbě, nutí je kdeco přestát a překonat.
Mohu milovat jen tam a tehdy, pokud tím mohu zároveň někoho učit.
Tvoříce nějaké dílo, poznáváme až na konci, co má býti na začátku.
Velká láska je již téměř bezpohlavní.
Pozbude-li muž vnitřního smyslu pro tvůrčí činnost, cítí se ztracen, a je skutečně ztracen.
To se ti to lže, když tě nikdo nemůže usvědčit z nepravdy.
Předmětem umění není jednoduchá pravda, ale složitá krása.
Udělat věc, které se bojíme, je první krok k úspěchu.
Vše se mění, nic nezaniká.
Táži se na všechno krok za krokem.
Koho neuzdraví léky, toho uzdraví příroda.
Pravda dává jistotu, ale již samo její hledání poskytuje klid.
