Nejfantastičtější na světě jsou fakta.
Lidé mají dvojí tvář: nemohou milovat bez toho, aby přitom nemilovali sami sebe.
Mé vlastní dílo ve mně vzbuzovalo hnus, zdálo se mi nesmyslným a jako by ani nebylo ode mne.
Řeč člověka je jako jeho život.
Na lačný žaludek je každý kufr těžký.
Svoboda se nikdy nemůže znovu nabýt.
Ten, kdo vlastní něco, co nepotřebuje, je zloděj.
Často i malý pes udrží kance.
Zločin je jediným útočištěm nečinné, netrpělivé a žádostivé bezvýznamnosti.
Stáří je celkové ochromení: všechno má a ve všem mu něco chybí.
Věda není nic jiného než obraz pravdy.
Oděv je jaksi tělem těla a lze z něho usuzovat na povahu člověka.
Přemýšlením promlouvá duše sama se sebou.
Není třeba utíkat, stačí včas vyrazit.
Obecně platí, že každá země má jazyk, jaký si zaslouží.
Kdo miluje nebezpečí, zahyne v něm.
Nezáleží jen na rodičích a vychovatelích, ale na celé obci, jak se dítě vyvíjí.
Život je neustálé odvádění pozornosti, jež nedovolí ani, abychom si uvědomili, od čeho to odvádí.
Co je důležité, je očím neviditelné.
Nouze lidem vždy čpí po hanbě, nutí je kdeco přestát a překonat.
