Pravá láska je stav, ve kterém člověk cítí soustavnou potřebu být.
Mládí je šťastné pro svou schopnost vidět krásu. Kdo si uchová schopnost vidět krásu, nestárne.
Přemíra kritiky svědčí o neporozumění.
Etika je obecno a jako taková je tedy božská.
Ničemné je nepodat ruky těm, kdo klesli.
Člověk je ztělesněná nejistota a každý konečný úsudek o něm je falešný.
Člověk, který má nový nápad, je považován za cvoka, dokud jeho nápad neuspěje.
K zemi přitisknut bude ten, kdo poslouchá své srdce příčící se řádu.
Nemůžeme vystát ješitnost jiných, protože uráží ješitnost naši.
Jsem pro spravedlnost. Mám-li však zvolit mezi spravedlností a matkou, volím matku.
Člověk může být v lásce šťasten, jen když přestal milovat sebe sama.
Před svým přítelem se nemusím omlouvat, nemusím se bránit, nemusím nic - u něho nacházím pokoj.
Řeč člověka je jako jeho život.
Pomlouvač má ďábla na jazyku, a kdo ho poslouchá, tomu sedí v uchu; malý je rozdíl mezi nimi.
Občané zde nejsou kvůli konzulům, ale naopak!
Kdo se dobře skrýval, dobře žil. - Osobní Descartovo heslo
Láska klade odpor jakémukoli osudu.
Svoboda je účast na moci.
Děje tohoto světa jsou výsledkem tří faktorů: přirozenosti, lidské vůle a náhody.
Střes se okrást člověka žijícího v nedostatku a zápolit s mužem, jenž má zlomenou ruku.