Zklamání je jako zmrzlá ruka, může se vyléčit, ale pořád bolí.
Člověk, který příliš miluje, se podobá volajícímu na poušti: nikdy se nedočká ozvěny.
Právo se tolikrát zmenšuje, kolikrát se zvětšuje moc...
Každý má tolik práva, kolik má moci.
Idioti jsou jako láska: dokud budou na světě dva lidé, nevyhynou.
Máš-li knihovnu s výhledem na zahradu, co ti ještě schází?
Závistník působí sobě žal a je pak sám sobě nepřítelem.
Z poraněného oka vytrysknou slzy, ze zraněného srdce vzejde zkušenost.
Nad dobrem se nedá zvítězit, nad zlem ano.
Prostor vědomí je pranepatrný. Vejde se tam vždy jen jeden problém.
Provozování lékařství je boj a také fraška, hraná třemi osobami: pacientem, lékařem a nemocí.
Lidské poznání má přece jen své hranice, a bude je mít vždy.
Ve filosofii je nutno hledat pravdu horlivě a trpělivě v ni doufat.
Docela poctivě to každý myslí nakonec jen sám se sebou a nanejvýš ještě se svými dětmi.
Kdo by ctil, co se bohům protiví?
Cesta, po níž lze kráčet, není věčná Cesta; jména, která lze pojmenovat, nejsou věčná jména.
Optimismus byl vždy zachráncem lidstva.
Neslibuj, že vykonáš, nehonos se, žes vykonal, ale ponech svým skutkům, aby za tebe mluvily.
Čas všechno zamlží a k světlu přivádí.
Láska je pro mysl člověka složitější než matematika - mnohdy s neřešitelnými případy.
