Nejdále dojde a nejúspěšnějším bude, kdo nejvíc zápasil sám se sebou.
Přirozeností člověka je milovat i ty, kdož ho urážejí.
Není důležité to, co můžeme udělat, ale to, co musíme udělat.
Je třeba žít ve shodě s přírodou.
Stav ve hříchu je horší hřích než jednotlivé hříchy, je to hřích sám.
Prostřednost básníkům trpět nebude nikdo z bohů či lidí.
Rozumný člověk usiluje o život bez bolesti, ne o život příjemný.
Svoboda se nikdy nemůže znovu nabýt.
Lež má krátké nohy.
Malířství je poezie, která se vidí, ale necítí. Poezie je malířství, které se cítí, ale nevidí.
Podvodníci a pokrytci jsou ti, kdo dělají vše slovem a nic činem.
Brát si jiného za vzor, to ještě neznamená kašlat a plivat jako on.
Žebrák, který se stydí, je chudák.
Koho neuzdraví léky, toho uzdraví příroda.
I sami věční bozi se nedotknou těch, kdo pod jejich ochranu prchli a zoufale prosí...
Docela poctivě to každý myslí nakonec jen sám se sebou a nanejvýš ještě se svými dětmi.
Proti gustu žádný dišputát.
Láska je maximální koncentrace ducha na jediný předmět vnímání.
Lítost nad hanebnými činy je záchranou života.
Člověk se nasytí všeho, i lásky.
