Lépe se ctí něco ztratit, nežli s hanbou vyzískat.
Všechny ostatní věci musí; člověk je bytost, která chce.
Spal jsem a snil o tom, že život je krása. Probudil jsem se a zjistil, že je to povinnost.
Lidstvo má jen jednu opravdu účinnou zbraň, a sice smích.
Jak hnusný je náš věk! A ve všech jeho podobách je člověk tyran, zrádce nebo vězeň.
Veliký, gigantický je osud, jenž člověka povznáší, když člověka drtí.
Je lepší dělat tu nejmenší věc na světě, než se půl hodiny zbůhdarma potloukat.
Lidé mají dvojí tvář: nemohou milovat bez toho, aby přitom nemilovali sami sebe.
Nejkrásnější na světě nejsou věci, ale okamžiky.
Kdo z lakoty nepřeje potřebnému, sám sobě škodí.
Není horšího neštěstí nad to, kdy se člověk počíná bát pravdy, aby ho nepotrestala.
Obvykle totiž všechno, co není nablízku, znepokojuje lidskou mysl nejvíce.
Pocit uzdravení je z nejpříjemnějších.
Kdo chodívá s moudrými, stane se moudrým, kdežto tomu, kdo se přátelí s hlupáky, se povede zle.
Nesnaž se předčit ostatní, nýbrž sám sebe.
Vždyť v pustém domě žena smýšlí jako muž.
Zde se to nerozhodne, ale sílu rozhodování lze vyzkoušet jenom zde.
Každý velký čin se zdá být zpočátku nemožný.
Rozum nikdy nepřekoná obrazotvornost, kdežto opak je běžný.
Mohu milovat jen tam a tehdy, pokud tím mohu zároveň někoho učit.