Od člověka k člověku se táhne řetěz, který je jako pevná hráz proti nepřízni nebo tragice doby.
Nic není krásné ze všech stran.
Koho neuzdraví léky, toho uzdraví příroda.
Kdo slyšel ráno o Správné zásadě (tao, cestě), může večer umřít bez lítosti.
Jak bojovat mám - člověk - s božským osudem, když proti hrůzám nepomáhá naděje.
Kdo se ve sporu odvolává na autoritu, nebere si na pomoc rozum, ale paměť.
Rozvažování znamená působení v temnotách; nevědomí je porodní bábou myšlenek.
Je z lidí, kterým se i v kanceláři říká prázdná hlava.
To podstatné, z čeho je člověk živ, nepramení z věcí, nýbrž z uzlu, který věci svazuje.
Proč by se můj rozum skláněl a poklekal - k tomu stačí kolena.
Vynášíte nade mnou rozsudek, a máte při tom větší strach než já, který rozsudek poslouchám.
Síla lásky spočívá v tom, že je člověk šťasten se ženou, síla sebelásky, že je šťasten bez ní.
Neopětovat žádost ženy znamená též zničit její hrdost, urazit její stud...
Dobrý člověk přirozeně touží po vědění.
Talent je, když si něco znesnadníme - a zase dovedeme rozeznat, jak si to usnadnit.
Na zrcadlo se zlobí ten, kdo má křivou hubu.
Žít znamená pozvolna se rodit.
Nejlepší kvalitou peněz je jejich kvantita.
Kdo není schopen obětí, není hoden lásky.
Nikdo není natolik udatný, aby nebyl neobvyklými věcmi vyveden z míry.
