Především neuškodit. - První Hippokratovo přikázání lékaři.
Člověk je ztělesněná nejistota a každý konečný úsudek o něm je falešný.
Moje nejhorší zkušenost: Bolest nedělá většinu lidí velkými, ale malými.
Budovat světy nestačí vždy hloub spějící mysli: Milující srdce však nasytí lačného ducha.
Na zrcadlo se zlobí ten, kdo má křivou hubu.
Nic nestačí tomu, komu je málo to, co stačí.
Člověk je svobodný, může-li postupovat otevřeně a nemusí užívat lsti.
Žádná neřest a žádná brutalita nezpůsobila tolik krveprolití jako lidská zbabělost.
V pohromách se většinou z přátel stávají nepřátelé.
Ne přírodě poroučet, přírodu poslouchat!
Dobře prožitý život je dlouhý.
Večer, který stéká po chladných horách, nakonec změní srdce v led.
Od člověka k člověku se táhne řetěz, který je jako pevná hráz proti nepřízni nebo tragice doby.
Mohu něco neuznávat, ale nemusím to proto špinit, a nemohu druhým brát právo v to věřit.
Památka v myslích lidí pomine, ale trvá - byť anonymně - vklad činného člověka do dějů lidstva.
Své chudé hroudy do smrti se nezřeknu; tam ječmen sice chroupám, ale bez bázně.
Člověk nemůže ničím vládnout, dokud se bojí smrti. Kdo se jí však nebojí, tomu patří všechno.
Charakter ženy se pozná podle toho, k čemu dává svolení.
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
Příležitost dělá zloděje.